Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté


Zpět Zadejte začátek jména:         

WINTERNITZ Moriz - rakouský indolog a etnograf působící v Praze

* 23. 12. 1863 Horn (Dolní Rakousy), + 9. 1. 1937 Praha

Studoval na vídeňské univerzitě (1880-85) klasickou filologii, indoevropský srovnávací jazykozpyt, etnografii (prof. Friedrich Müller), indickou filologii (sanskrt u prof. Georga Bühlera a doc. Eugena Hultzsche), archeologii a etnologii. 1886 předložil disertační práci o staroindických svatebních obřadech ve srovnání se svatebními zvyky indoevropských národů a byl promován doktorem filozofie. Roku 1888 odešel do Anglie, kde se stal asistentem prof. Maxe Müllera na oxfordské univerzitě a připravoval do tisku druhé vydání hymnů Rgvédu se Sájanovým komentářem, od 1895 působil jako knihovník v Indian Institute (Oxford). 1899 byl jmenován soukromým docentem pro obor indoevropského srovnávacího jazykozpytu a etnologie na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, 1902 se stal mimořádným, 1911 řádným profesorem a nástupcem prof. A. Ludwiga v čele katedry srovnávacího jazykozpytu. 1921 byl zvolen děkanem německé Filozofické fakulty, v listopadu 1922 navštívil Indii, kde jeden rok působil na Thákurově univerzitě Višvabháratí v Šántiniketanu. Měl podíl na založení Orientálního ústavu v Praze a od počátku byl členem jeho řídícího výboru.

Byl jedním z posledních univerzálních indologů. Zachoval si po celou dobu i svůj etnografický zájem (staroindický svatební rituál). Jeho největší přínos spočívá v systematickém popisu staroindické literatury (původně německy, autorizoval rovněž překlad prvního a druhého dílu do angličtiny). Tato práce měla nesmírný ohlas a také je trvalou hodnotou indologického literárního bádání. Dále se zabýval buddhismem a džinismem, které mu byly obzvlášť blízké svým humanistickým poselstvím. Byl jedním z hlavních iniciátorů kritického vydání Mahábháraty, které začalo vycházet 1927 v Púně.

Nikdy se nenaučil česky, měl však dobré styky s českým prostředím a přitom stál nad národnostními třenicemi. Platil za nábožensky tolerantního člověka a rovněž se zasazoval za práva žen.

D.-k.: Das indische Hochzeitsrituell nach dem Ápastambíya Grhyasútra und einigen anderen verwandten Werken mit Vergleichung der Hochzeitsgebräuche bei den übrigen indogermanischen Völkern, Wien 1892; Geschichte der indischen Literatur, Leipzig 1905-1922; History of Indian Literature, Calcutta, Varanasi 1927-1967 (přetisky New Delhi 1981-1985); Der ältere Buddhismus, Tübingen 1929; Der Mahayana Buddhismus, Tübingen 1930.

D.-č./sb.: Horst Brinkhaus (ed.), Moriz Winternitz: Kleine Schriften, 2 sv., Franz Steiner Verlag, Stuttgart 1991, xxvi, iv, 967 s. [včetně vyčerpávající bibliografie].

L.: V. Lesný: Professor Moriz Winternitz, Ein Nachruf, ArOr 9 (1937): 223-224; Jan Marek: Profesor Moriz Winternitz (1863-1937), zakladatel pražské indologie, NO 42 (1987): 309-312; Valentina Stache-Rosen: German Indologists. Biographies of Scholars in Indian Studies writing in German, 2. rev. vyd., Max Mueller Bhavan, New Delhi 1990: 151-153.

BIBLIOGRAFIE: O. Stein, W. Gampert: Bibliographie Moriz Winternitz 1884-1933, ArOr 6 (1934): 275-291; Bibliographie Moriz Winternitz II 1933-1937, Nachträge, ArOr 9 (1937): 225-228.

(jv)


Počet nalezených záznamů: 1
Hlavní stránka