Zpět na www.libri.cz

KDO BYL KDO
Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté


Zpět Zadejte začátek jména:         

POUCHA Pavel - český vědec a pedagog v oboru vnitroasijské filologie, mongolista, tibetolog a indolog

* 29. 12. 1905 Vídeň, + 15. 1. 1986 Praha

Po absolvování gymnázia v Jindřichově Hradci studoval v letech 1924-29 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze germánské a slovanské literatury, srovnávací lingvistiku a navštěvoval i přednášky sanskrtu, hindštiny, bengálštiny, hebrejštiny, turečtiny, perštiny aj. orientálních jazyků. Roku 1929 získal titul PhDr., 1931 byl jmenován středoškolským profesorem, 1948 předložil habilitační práci.

Od roku 1927 po dobu 20 let vyučoval češtinu a němčinu na pražských gymnáziích a publikoval první orientalistické práce v oboru tocharistiky a indologie. Roku 1932 se stal členem kulturní sekce Orientálního ústavu a od 1947 jeho stálým pracovníkem. Zastával i funkci náměstka ředitele a vedoucího indologického oddělení. Z politických důvodů byl 1957 odvolán a pak se věnoval již jen vědecké práci. Zabýval se zejména tibetologií a mongolistikou. 1970 odešel do důchodu a publikoval až do své smrti. Externě vyučoval v letech 1950-57 na FF UK a učil i na Škole orientálních jazyků, kterou po jistý čas řídil. Navštívil Mongolsko i Čínu, účastnil se řady kongresů, konferencí a stáží.

Byl zakladatelem české tocharistiky, tibetologie a mongolistiky, věhlasu dosáhl i v oboru vnitroasijské filologie a indologie. Okrajově se zabýval též mandžuštinou a dalšími orientálními jazyky. Publikoval vědecké i populárně-vědecké práce v domácích i světových časopisech, věnoval se zvláště filologii, kulturní historii a historii. Jeho bibliografie čítá na 460 položek. Tocharistická bádání započal už koncem 20. let a jejich vrcholem byla dvoudílná latinsky psaná monografie (1955-56). V oboru indologie se zabýval Mahábháratou, staroindickou filozofií a astrologickými texty, zkoumal zpěvy Rgvédy. Je autorem pramenné studie o poznávání Indie a Centrální Asie v našich zemích. V oboru tibetanistiky se zapsal pracemi o tibetském verši a o Knize mrtvých. Největšího věhlasu dosáhl v mongolistice, a to ve výzkumu klasického i moderního jazyka, literatury a historie. Detailně se zabýval Tajnou kronikou Mongolů, je autorem německy psané monografie vyznamenané cenou Akademie věd (1956). Překládal z indických jazyků, z tibetštiny a mongolštiny. Je znám i jako autor cestopisů z Mongolska a Číny a četných hesel v encyklopediích a slovnících. Řada prací zůstala v rukopise a je součástí jeho pozůstalosti.

D.-k.: Příspěvky k tocharskému jazyku a literatuře [nepubl. doktorská disertační práce na FF UK v Praze č. 1614], Praha 1928; Institutiones linguae Tocharicae. Pars I. Theusaurus linguae Tocharicae dialecti A. Praha 1955, 466 s. Pars II. Chrestomathia Tocharica, Praha 1956, 44 s.; Die Geheime Geschichte der Mongolen als Geschichtsquelle und Literaturdenkmal, Praha 1956, 247 s.; Třináct tisíc kilometrů Mongolskem autem, parolodí, letadlem, Praha 1957, 326 s.; 13000 Kilometr durch die Mongolei, Leipzig 1960, 271 s.; Do nitra Asie, Praha 1962, 282 s.

PŘEKLADY: (ze sanskrtu), Kálidásah: Šestero ročních počasů, Praha 1942, 56 s.; (z tamilštiny), Příhody indického šaška. Tennáliráman katäi, Praha 1944, 50 s.; (z ruštiny), S. P. Tolstov: Po stopách dávného Chórezmu, Praha 1951, 427 s.; (z tibetštiny), Lu Dub, Šarab Dongbu to jest Strom moudrosti. Mudrosloví tibetského lidu, Praha 1952, 99 s.; (z mongolštiny), Ch. Čojbalsan: Dějiny mongolské revoluce, Praha 1954, 138 s.; (z mongolštiny), Tajná kronika Mongolů, Praha 1955, 279 s.; (z mongolštiny), Nejlepší z mužů Dzáng-Dzalúdaj, Praha 1957, 48 s.; (z mongolštiny), B. Rinčen: Slunce vychází, Praha 1958, 546 s.; (ze sanskrtu), Dandí: Dobrodružství deseti princů, Praha 1959, 250 s.; (z ruštiny), J. Parnov: Úsměv v bronzu, Praha 1977, 269 s.; (z páli), Dhammapada [výbor], in: Prameny života. Obraz člověka a světa ve starých kulturách, Vyšehrad, Praha 1982: 256-259, 2. vyd., Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Vyšehrad, Praha 1997: 307-311.

D.-č./sb.: Indian Literature in Central Asia, ArOr 2 (1930): 27-38; Tocharica I-III, ArOr 2 (1930): 300-326; Tocharica IV-V, ArOr 3 (1931): 162-188; The Problem of the Age of the Mahabharata, ArOr 6 (1934): 53-57; Vedische Volksetymologie und das Nirukta, ArOr 7 (1935): 423-436; Tocharische Etymologien, ZDMG 93 (1939): 204-215; Isavasyopanisad, ZDMG 94 (1940): 409-417; O "tocharštině" čili jazyku Arsiů, Listy filologické 67 (1940): 197-217; O pravopisu a skloňování vlastních jmen indických, Časopis pro moderní filologii 27 (1941): 337-351; Zur strukturellen Stellung des Altindischen, ZDMG 95 (1941): 350-358; Schichtung des Rgveda I-II, ArOr 13 (1942): 103-141, 225-269; Die synchronische Stellung des Tocharischen und die Frage nach der idg. Urheimat, Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen 68 (1943): 83-98; Vom vedischen zum Sanskritakzent, ArOr 14 (1943): 129-151; Schichtung des Rgveda III, ArOr 15 (1946): 65-86; Vincenc Lesný - bibliografie, ArOr 16 (1948): 149-161; The Syntactical Relationship of Some Asiatic Languages, ArOr 17 (1949): 265-292; Le vers tibétain, ArOr 18 (1950): 188-235; Le vers tibétain II, ArOr 22 (1954): 563-585; L'indianisme et les études tchécoslovaques concernant la Haute Asie et l'Asie Central, ArOr 19 (1951): 182-206; Gustaf John Ramstedt (Ein Nachruf), ArOr 19 (1951): 617-624; Das tibetische Totenbuch im Rahmen der eschatologischen Literatur, ArOr 20 (1952): 136-162; Zum Stammbaum des Tschingis Chan, in: Asiatica, Leipzig 1954: 442-452; Mongolische Miszellen I. Reduplikation, Alliteration, Figura etymologica, Volksetymologie und altmongolische Stammesnamen in der Geheimen Geschichte der Mongolen, CAJ 1 (1955): 63-74; Mongolische Miszellen II. Aša-Gambu von den Tangut. III. Zwei Ortsnamen des MNT. IV. Zum Hunneproblem, CAJ 1 (1955): 284-291; Zur Entwicklung des mongolischen Verses, in: Charisteria Orientalia praecipue ad Persiam pertinentia, Praha 1956: 233-252; O vývoji mongolské literatury, Světová literatura 1 (1957), 1: 196-207; Orientální náměty v díle Julia Zeyera, in: Julius Zeyer: Světla východu, Praha 1958: 535-634; Die Sprache der Mongholen in Afghanistan und die Theorie der Mischsprachen, in: Olon ulsyn mongol chel bičgijn erdemtnij anchdugaar ich chural, 1-r devter, Studia Mongolica, Tomus 2, fasc. 16, Ulánbátar 1961: 251-270; Zum kalmükischen Epos Džangar, in: Olon ulsyn mongol chel mongol bičgijn erdemtnij anchdugaar ich chural, 3-r devter, Studia Mongolica, Tomus 2, fasc. 29, Ulánbátar: 117-129; Mongolische Miszellen VI. Zum kalmükischen Epos Džangar, CAJ 6 (1961): 235-246; Mongolische Miszellen VII. Innerasiatische Chronologie, CAJ 7 (1962): 192-204; Tibetská literatúra, in: Dejiny svetovej literatúry I, Bratislava 1963: 99-103; Mongolská literatúra, in: ibid.: 182-188; Mongolische Miszellen VIII. Über die Notwendigkeit des Studiums der neuen mongolischen Schriftsprachen, CAJ 8 (1963): 174-184; Mongolische Miszellen IX. Über die neumongolische Literatur und ihren Wert für die Mongolistik, CAJ 8 (1963): 253-269; Mongolische Miszellen X. Die zwei mongolischen Inschriften vom Tschabtschijal-Pass als mongolische Poesie des 14. Jahrhunderts, CAJ 8 (1963): 270-280; Tibetan Language, CAJ 8 (1963): 219-229; Weitere Beiträge zu den Problemen der Geheimen Geschichte der Mongolen. Journal de la Société Finno-Ougrienne 65 (1964): 91-98; (doslov), in: E. Knobloch: Putování k Mongolům, Praha 1964: 309-377; Mongolische Miszellen XI. Einiges über das Pferd in der mongolischen Literatur und der heutigen Mongolei, CAJ 10 (1965): 286-306; A Kalidasa Text in New Mongolian, Asian Studies 2 (1965): 149-160; Über einige in der Mongolei gesammelte lamaistische, mongolische und tibetische Schriften, Collectanea Mongolica. Asiatische Forschungen 17, Wiesbaden 1966: 163-171; Von Jaya-Pandita zum Neukalmükischen, ArOr 35 (1967): 383-406; Die Vorsilben und Töne im Tibetischen, das Tangutische, das Newarische und das Baltische, Wissenschaftliche Zeitschrift der Karl-Marx-Universität 16, Leipzig 1967: 213-218; Bodenbauern und Nomaden im alten Mittel- und Zentralasien, in: Das Verhältnis von Bodenbauern und Viehzüchtern in historischer Sicht. Veröffentlichung des Instituts für Orientforschung 69, Berlin 1968: 121-126; Kalmükische Ausdrücke beim tschechischen Jesuiten Johannes Milan-Franciscus Emilianus, Rocznik Orientalistyczny 32 (1968): 61-66; Das mongolische in Zusammenhang mit einigen anderen Sprachen, ZDMG, Suppl. I, Vorträge Teil 2, 1969: 726-737; Über eine mongolische Hippologie, ibid.: 738-741; Über den Inhalt und die Rekonstruktion des ersten mongolischen Gesetzbuches, in: Mongolian Studies, Amsterdam, Budapest 1970: 377-415; Relations between the Mongols and the Jurchens in the thirteenth century, in: Proceedings of Conferences held by the Czechoslovak Society for Eastern Studies 1969, Prague 1970: 93-98; Tocharisch A tiri, B teri, mongolisch törü, hebräisch torah, Orbis 23 (1970), 1: 218-223; Rang und Titel bei den Völkern des mongolischen Raumes in Laufe der Jahrhunderte, in: Proceedings of the IXth Meeting of the Permanent International Altaic Conference, Naples 1970: 169-258; Avarská problematika, in: Studia Balkanica Bohemo-Slovaca, Brno 1970: 59-67; Une version Mongole - texte bilingue - du livre des morts tibetain, Études mongoles, Vol. 5, Paris 1974: 97-107; The Vaisnavagita and its social ideas, in: Anantaparam kila šabdasastram, Warszawa 1974: 181-190; Mongolia, in: International Encyclopedia of Comparative Law I, Mouton, The Hague, Paris 1975: 83-91; Tři pruty Svatoplukovy a jejich řecké a orientální paralely, Slavia 46 (1977), 2: 148-159; Alexandreida jakožto literární téma spojující světovou literaturu, Slavia 47 (1978), 4: 386-398; The Tibetan Language as Example of General Validity of Linguistic Laws, in: Asienwissenschaftliche Beiträge, Berlin 1978: 113-121; L'ecriture "hunnique" et Pavel Josef Šafařík, Slavia 50 (1981), 3-4: 293-304; Marginalia zu: El libro Precolombino, ArOr 49 (1981): 172-186; Life and Work of Byambin Rinchen, ArOr 54 (1986): 168-179.

L.: O. Klíma: Padesát let Pavla Pouchy, NO 10 (1955): 147-148; J. Kolmaš - J. Šíma: The Septuagenary of Pavel Poucha, ArOr 44 (1976): 54-62; K osmdesátinám dr. Pavla Pouchy, Zprávy ČSO 25 (1986), 2: 37-40; J. Šíma: Obituary Pavel Poucha 1905-1986, ArOr 54 (1986): 362-368; J. Šíma: Život Pavla Pouchy se uzavřel, NO 41 (1986), 4: 116-117; Vklad doktora P. Pouchy v izučenije Central'noj Azii, in: Cybikovskije čtenija. Tezisy dokladov i soobščenij, Ulan-Ude 1989: 129-131.

BIBLIOGRAFIE: J. Kolmaš - J. Šíma: Bibliography of Pavel Josef Poucha's Works, Oriental Institute of the ČSAV, Prague 1970, 57 s.

(jš)


Počet nalezených záznamů: 1
Hlavní stránka