Pha-Cech4.jpg
Pha-Cech3.jpg
Pha-Cech1.jpg
Pha-Cech5.jpg
PSvCecha.jpg
P-MostSv.Cecha2.jpg
PCechuvmost.jpg
272u-Praha-Sv.cecha_e.jpg
Pha-Cech2.jpg
P-MostSv.Cecha.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

PRAHA

PRAHA (Praha 1/Praha 7) - Čechův most

Čechův most spojuje Pařížskou třídu s nábřežní komunikací pod Letnou. Secesní Čechův most je prvním pražským mostem 20. století - budován byl od roku 1905 a do provozu byl dán v roce 1908. Rozpětí jeho tří ocelových mostních polí se navzájem liší: 47,8 metru a 53,10 metru, celková délka 170 metrů z něj dělá nejkratší pražský most přes Vltavu. Podobně jako u mostu u Národního divadla - tedy u mostu Legií - je Čechův most 16 metrů široký - má chodníky po třech metrech a vozovka je 10 metrů široká. Jedná se o jediný obloukový železný most v Praze. Na návrhu mostu se podíleli ing. Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl a architekt Jan Koula. Stavbu pilířů prováděla firma Müller a Kapsa, železná konstrukce byla dílem firem Českomoravská -Ruston a bratři Prášilové. Výzdoba Čechova mostu, který měl patrně za svůj vzor pařížský Pont Alexandre přes Seinu, spočívá především ve čtyřech bronzových postavách Viktorií. Každá postava je postavena na zasklené železné lucerně. Ta je umístěna na vrcholu 17,5 metru vysokého sloupu. Sochy Viktorií či Génií (od Antonína Poppa) jsou více než tři metry vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na návodních stranách mostních pilířů jsou bronzové sochy Světlonošek s pochodněmi (od Ludvíka Wurzla a Karla Opatrného), do nichž dříve vedlo plynové vedení, takže pochodně ozařoval plamen svítiplynu. Části oblouků při jejich vrcholech jsou pokryty výplněmi z měděných plechů s motivy klidných a bouřlivých vln. Okraje mostních oblouků osvětlovaly dvě stovky žárovek - ty však patřily k nejčastěji poškozovaným částem výzdoby. Výzdoba Čechova mostu byla obnovena po druhé světové válce v plném rozsahu, avšak jeho bronzové vázy, které se za německé okupace podařilo ušetřit, padly za oběť - zcela nesmyslnou - potřebám průmyslu v prvních poválečných letech. Most ještě zdobí pražský znak, který "chrání" šestihlavé hydry (od L. Wurzela, stejně jako reliéfy s Delfíny; výzdoby most se účastnil i sochař Vilém Amort, resp. alegorie řemesel jsou snad upraveny od G. Zouly). Most byl upravován na letenské straně při příležitosti výstavby Stalinova pomníku (1953-1956). V rámci stavebních úprav okolí Čechova mostu byl proveden na vzdálenost 31 metrů přesun kaple sv. Máří Magdalény. Šlo o historicky první významný přesun budovy v České republice. Poté prošel generální opravou v roce 1974 za 22 miliónů Kč. V levé krajní mostní opěře byl vybudován podjezd, čímž také došlo ke zrušení místnosti, která byla zamýšlena pro podzemní kavárničku. Při rekonstrukci také zmizela původní dřevěná dlažba mostovky, která ovšem byla při dešti velice kluzká. Původní jméno mostu bylo Most Svatopluka Čecha (1908-1940), během německé okupace byl přejmenován na Most Gregora Mendela (1940-1945), poté nese dnešní jméno. Čechův most je naše jediná takto velká a zdobená mostní konstrukce z údobí secesního slohu, a proto je také chráněnou technickou památkou.