Namest_1.jpg
NamestnOslavou.jpg
Namest_Oslavou_most1.jpg
Namest_2.jpg
Namest_3.jpg
Namest_Oslavou_most2.jpg
235u-NametnadOslavou_b.jpg
Na zatek Pedchoz Dal Na konec

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU (Třebíč) - barokní silniční most

V jihozápadní části Moravy, ve Znojemské pahorkatině, pod majestátním zámkem (měl se stát po roce 1945 letním sídlem prezidenta Beneše) leží na Oslavě malebné město Náměšť s českobratrskou tradicí. Majitel panství Václav Adrian z Enckenvoirtu dal roku 1737 postavit z kamene a cihel zděný most o 7 půlkruhových obloucích, délce 32 metrů a šířce 7 metrů. Tak se to píše na dnes špatně čitelném nápise na prostředním mostním pilíři. Předchůdcem mostu byl říční brod, který však v době jarních záplav představoval dost těžce překonatelnou překážku na důležité obchodní cestě. Jak praví soudobý kronikář "most stavěly šelmy bezprsté", což byli mladí poddaní, kteří se raději mrzačili usekáváním prstů, než by nastoupili krutou, tehdy dvanáctiletou vojenskou službu, z níž nebylo v době neustálých válek 18. století často návratu. Na náměšťském panství bylo v oné době na 550 uvedených "šelem bezprstých" - tedy laciných pracovních sil. Sedm let po svém dokončení byl most vyzdoben 20 sochami (vysvěceny byly roku 1744). Osm z nich je dílem Josefa Winterhaltera (autor modelů, jen některé pak sám vytvářel), žáka Brokofova, který zdobil pražský Karlův most, další plastiky vytvořil Alexandr Jelínek z Kosmonos, Winterhalterův spolupracovník. Právě díky tomuto početnému souboru barokních plastik bývá náměšťský most někdy nazýván "malým moravským Karlovým mostem". Sochy - směrem od města na návodní straně - archanděl Gabriel, sv. Florián, sv. Kajetán, sv. František z Assisi, sv. Jan Nepomucký, sv. Anna, sv. Jáchym, sv. Ondřej, sv. Leopold a archanděl Michael; na druhé straně pak archanděl Rafael, sv. Filip, sv. Neri, sv. František z Pauly, sv. Petr, sv. Pavel, sv. Terezie z Avily, sv. Cecilie, sv. Vavřinec, sv. Václav a anděl od Nebeské brány. V místní továrně koberců vznikl malý gobelín, který zámek s mostem zpodobňuje. Je také nutno říci, že sochařská výzdoba na mostním parapetu neměla poslání jen most zkrášlit. V kraji silné českobratrské tradice nedaleko Kralic a Ivančic se známými sbory a tiskárnami pokládala katolická církev za nutné ve svém rekatolizačním úsilí proti "kacířům" bojovat i četnými plastikami, a to především na frekventovaných místech. A to byly dozajista i mosty - nejen v Náměšti, ale také v Brtnici, Žďáru nad Sázavou či i v samotném Brně (Dlouhý most na Poříčí). Soudobý kronikář také výslovně uvádí, že sochy na mostě byly umístěny k "posměchu kacířům". Vždyť reformované církve vesměs celý soubor tradičních světců a blahoslavených neuznávají. Na mostech konala katolická církev často i procesí (například v Bělé nad Radbuzou) spojená s kultem v baroku tak oblíbeného světce Jana Nepomuckého, jehož kult pronikl nejen do celé Evropy - svou kapli na mostě má dokonce v italské Padově - ale i do Latinské Ameriky. Náměšťský most, těžce poškozený povodní v roce 1812, býval ohrožován za tání ledu krami, které bylo dokonce nutné často odstřelovat. Po mostě přejíždělo až 800 těžkých vozidel denně, během vojenských cvičení a válečných let se mu nevyhnuly ani tanky. Teprve v 80. letech 20. století byl ve městě konečně vybudován moderní železobetonový most, který vlastně vzácnou historickou památku zachránil. Ta byla vážně ohrožena také na sklonku 2. světové války, když německá armáda most podminovala čtyřmi padesátikilovými leteckými bombami. Čtyři náměšťští odvážlivci však odpalovací dráty přestřihli a bomby odkutáleli do blízkého objektu.