Zpět na www.libri.cz

STÁTY A JEJICH PŘEDSTAVITELÉ

NEZÁVISLÉ STÁTY
Zpět na vyhledávání

A * B * C * Č * D * E * F * G * H * CH * I * J * K * L * M * N * O * P * R * Ř * S * Š * T * U * V * W * Z * Ž * VŠE

SALVADOR (EL SALVADOR)

Oficiální název státu v českém překladuRepublika Salvador
Oficiální název státu v originálním/ch zněníRepública de El Salvador
Státní zřízenírepublika
Členství v některých mezinárodních organizacíchOSN, OAS, CACM
Hlavní město; počet obyvatelSan Salvador 423 tis.
Rozloha (pořadí ve světě)21 041 km2 (148.)
Počet obyvatel - rok (pořadí)5 752 000 - 1998 (97.)
Úřední, resp. hlavní užívané jazykyšpanělština (úř. j.), nahua, mayština
KontinentAmerika
Měnasalvadorský colón

SALVADOR (EL SALVADOR)

Stát ve Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. První Španělé dorazili do Salvadoru roku 1524 (Pedro de Alvarado), zabrali zemi pro španělskou korunu a v roce 1525 založili město San Salvador. Území bylo až do roku 1821 součástí generálního kapitanátu Guatemala. Poté Salvador deklaroval svou nezávislost, ale vzápětí byl anektován Mexickým císařstvím. Po odtržení v roce 1823 byl (do roku 1839) součástí Spojených středoamerických provincií a město San Salvador se stalo hlavním městem tohoto státního útvaru. Po rozpadu Středoamerické federace byl Salvador pod kontrolou Guatemaly (do 1847). Pokusy o jeho přímou anexi vedly k válce s Guatemalou (1850 a 1863). Poté zemí zmítala permanentní krize až do poloviny 80. let 19. století. Navíc Guatemala neustávala ve svých snahách o podmanění Salvadoru. Po porážce Guatemaly (1885) došlo k dočasnému sloučení s Hondurasem a Nikaraguou (1895-98) a podobné unifikační tendence pokračovaly i v prvních desetiletích 20. století. Léta 1932-44 přinesla tvrdou diktaturu, kterou svrhlo až povstání podporované armádou. V roce 1969 vypukl konflikt s Hondurasem (tzv. fotbalová válka), který ukončilo zprostředkování OAS. Od konce 70. let zemi sužovala krvavá občanská válka (1977-92). Vzdor dohodě o příměří a snaze o zavedení pluralitního režimu je situace v Salvadoru stále značně napjatá.

Obyvatelstvo země tvoří především mestici (tzv. ladinos, asi 70 %), dále Indiáni (asi 15 %, Nahuatlato, Mayové, Lenkové aj.), dále bílí kreolové (10 %) a minority. Věřící jsou vesměs katolíci (95 %), menšiny protestanti, animisté aj.

PREZIDENTI
1841-1842 Juan Lindos
1842-1846 Francisco Malespín
1846-1852 chaos a občanská válka
1852-1856 Francisco Dueňas
1856-1859 Miguel Santín
1860-1863 Geraldo Barrios
1863-1871 Francisco Dueňas
1871-1876 Santiago Gonzáles
1876-1885 Rafael Zaldívar
1885-1890 Francisco Menéndez
1890-1894 Carlos Ezeta (prozatímní)
1895-1899 Rafael A. Gutiérrez
1899-1903 Tomás Regalado
1903-1907 Pedro José Esaclón
1907-1911 Fernando Figueroa
1911-1913 Manuel Enrique Araújo
1913-1914 Carlos Meléndez (úřadující)
1914-1915 Alfonso Quiňones Molina (prozatímní)
1915-1918 Carlos Meléndez
1918-1919 Alfonso Quiňones Molina
1919-1923 Jorge Meléndez
1923-1927 Alfonso Quiňones Molina
1927-1931 Pío Romero Bosque
1931 Arturo Araújo
1931-1934 Maxmiliano Hernández Martínez
1934-1935 Andrés Ignacio Menéndez (úřadující)
1935-1944 Maximiliano Hernández Martínez
1944 Andrés Ignacio Menéndez (úřadující)
1944-1945 Osmín Aguirre Salinas
1945-1948 Salvador Casteneda Castro
1948-1950 vojenská junta
1950-1956 Oscar Osrio
1956-1960 José María Lemus
1960-1961 civilně vojenská junta
1961-1962 vládní direktoriát
1962 Eusebío Rodolfo Cordón
1962-1967 Julio Adalberto Rivera
1967-1972 Fidel Sánchez Hernández
1972-1977 Arturo Armando Molina Marraza
1977-1979 Carlos Humberto Romero
1979-1980 civilně vojenská junta
1980-1982 José Napoleon Duarte
1982-1984 Alvaro Magana
1984-1989 José Napoleon Duarte
1989-1994 Alfredo Felix Cristiani Burkard
1994-1999 Armando Calderón Sol