![]() |
STÁTY A JEJICH PŘEDSTAVITELÉNEZÁVISLÉ STÁTY |
Zpět na vyhledávání |
| Oficiální název státu v českém překladu | Republika Salvador |
| Oficiální název státu v originálním/ch znění | República de El Salvador |
| Státní zřízení | republika |
| Členství v některých mezinárodních organizacích | OSN, OAS, CACM |
| Hlavní město; počet obyvatel | San Salvador 423 tis. |
| Rozloha (pořadí ve světě) | 21 041 km2 (148.) |
| Počet obyvatel - rok (pořadí) | 5 752 000 - 1998 (97.) |
| Úřední, resp. hlavní užívané jazyky | španělština (úř. j.), nahua, mayština |
| Kontinent | Amerika |
| Měna | salvadorský colón |
SALVADOR (EL SALVADOR)
Stát ve Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. První Španělé dorazili do Salvadoru roku 1524 (Pedro de Alvarado), zabrali zemi pro španělskou korunu a v roce 1525 založili město San Salvador. Území bylo až do roku 1821 součástí generálního kapitanátu Guatemala. Poté Salvador deklaroval svou nezávislost, ale vzápětí byl anektován Mexickým císařstvím. Po odtržení v roce 1823 byl (do roku 1839) součástí Spojených středoamerických provincií a město San Salvador se stalo hlavním městem tohoto státního útvaru. Po rozpadu Středoamerické federace byl Salvador pod kontrolou Guatemaly (do 1847). Pokusy o jeho přímou anexi vedly k válce s Guatemalou (1850 a 1863). Poté zemí zmítala permanentní krize až do poloviny 80. let 19. století. Navíc Guatemala neustávala ve svých snahách o podmanění Salvadoru. Po porážce Guatemaly (1885) došlo k dočasnému sloučení s Hondurasem a Nikaraguou (1895-98) a podobné unifikační tendence pokračovaly i v prvních desetiletích 20. století. Léta 1932-44 přinesla tvrdou diktaturu, kterou svrhlo až povstání podporované armádou. V roce 1969 vypukl konflikt s Hondurasem (tzv. fotbalová válka), který ukončilo zprostředkování OAS. Od konce 70. let zemi sužovala krvavá občanská válka (1977-92). Vzdor dohodě o příměří a snaze o zavedení pluralitního režimu je situace v Salvadoru stále značně napjatá.
Obyvatelstvo země tvoří především mestici (tzv. ladinos, asi 70 %), dále Indiáni (asi 15 %, Nahuatlato, Mayové, Lenkové aj.), dále bílí kreolové (10 %) a minority. Věřící jsou vesměs katolíci (95 %), menšiny protestanti, animisté aj.
PREZIDENTI
1841-1842 Juan Lindos
1842-1846 Francisco Malespín
1846-1852 chaos a občanská válka
1852-1856 Francisco Dueňas
1856-1859 Miguel Santín
1860-1863 Geraldo Barrios
1863-1871 Francisco Dueňas
1871-1876 Santiago Gonzáles
1876-1885 Rafael Zaldívar
1885-1890 Francisco Menéndez
1890-1894 Carlos Ezeta (prozatímní)
1895-1899 Rafael A. Gutiérrez
1899-1903 Tomás Regalado
1903-1907 Pedro José Esaclón
1907-1911 Fernando Figueroa
1911-1913 Manuel Enrique Araújo
1913-1914 Carlos Meléndez (úřadující)
1914-1915 Alfonso Quiňones Molina (prozatímní)
1915-1918 Carlos Meléndez
1918-1919 Alfonso Quiňones Molina
1919-1923 Jorge Meléndez
1923-1927 Alfonso Quiňones Molina
1927-1931 Pío Romero Bosque
1931 Arturo Araújo
1931-1934 Maxmiliano Hernández Martínez
1934-1935 Andrés Ignacio Menéndez (úřadující)
1935-1944 Maximiliano Hernández Martínez
1944 Andrés Ignacio Menéndez (úřadující)
1944-1945 Osmín Aguirre Salinas
1945-1948 Salvador Casteneda Castro
1948-1950 vojenská junta
1950-1956 Oscar Osrio
1956-1960 José María Lemus
1960-1961 civilně vojenská junta
1961-1962 vládní direktoriát
1962 Eusebío Rodolfo Cordón
1962-1967 Julio Adalberto Rivera
1967-1972 Fidel Sánchez Hernández
1972-1977 Arturo Armando Molina Marraza
1977-1979 Carlos Humberto Romero
1979-1980 civilně vojenská junta
1980-1982 José Napoleon Duarte
1982-1984 Alvaro Magana
1984-1989 José Napoleon Duarte
1989-1994 Alfredo Felix Cristiani Burkard
1994-1999 Armando Calderón Sol