Na zatek Pedchoz Dal Na konec

OLOMOUC

OLOMOUC (Olomouc) - estakáda Prokopa Holého

Olomouc, nazývaná také moravské Athény, oplývá množstvím stavebních památek od zbytků starého přemyslovského hradu až po 20. století. Přes řeku Moravu vedla a vede řada mostů. My si však všimneme největší moderní silniční estakády, která nese jméno proslulého husitského válečníka. Je 666 metrů dlouhá a tvoří součást olomouckého Jižního obchvatu. Převádí čtyřproudovou silnici I/35 v rovinatém území přes částečně průmyslovou a částečně obytnou část města. Propojuje již dříve vybudovaný silniční úsek přes prostor bývalých kasáren Prokopa Holého (odtud jméno) s nově postaveným Hodolanským nadjezdem. Most je směrově veden v oblouku o poloměru 1 500 metrů, na který navazuje přímý úsek přecházející do dalšího oblouku, tentokrát o poloměru jen 475 metrů. Most tvoří dvě samostatné konstrukce - levá má 23 polí, pravá 22 polí. Z levého mostu se odštěpuje ve 20. poli rampa se třemi mostními poli; z pravého se odpojuje za šestnáctou podpěrou druhá rampa, rovněž o třech polích. Složitost projektu i jeho realizace spočívala - nehledě na různé šířkové uspořádání - právě v existenci zmíněných rampových "rozštěpů". Podélný sklon estakády je minimální (pouze 0,5 %), příčný sklon je 2 %. Rozpětí vnitřních polí estakády se pohybuje od 27 do 31 metrů, krajní pole mají rozpětí od 22 do 26 metrů. V místech levého rozštěpu se vozovka překlápí v opačném sklonu, což přináší potíže při odvodnění mostovky. Projekt estakády byl vypracován pro veřejnou soutěž vypsanou na počátku roku 1992. Je dílem technického oddělení dodavatele stavby - Dopravních staveb a mostů. Dále se na něm podílely projekční kanceláře PRIS, Dosing a SHP. Investorem stavby byl Investorský silniční útvar Ostrava. Celkové stavební náklady činily 250 milionu Kč. Most je rovněž vybaven protihlukovou stěnou.