Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích
hledá zkušeného lékaře
Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen
<- 24. červenceÚvodní stránka26. července ->

25.července

"BRATŘI SE MILUJÍ JEN TENKRÁT,
KDYŽ JEDEN JE TAK BOHATÝ JAKO DRUHÝ."
(Africké přísloví)

Svátek mají Jakub a Kryštof, Tomáš (Kempenský).

V občanském i církevním kalendáři si dnes shodně připomínáme Jakuba. Toto jméno je velice oblíbeno po celém světě, a má proto mnoho různých podob. U nás dříve znělo i Jákob a podobně je tomu i v němčině, kde mu říkají Jakob. V Anglii má dokonce tvarů více - Jacob, James i Jack (toho se užívá i za Johna). Francouzskému Kubovi zase říkají Jacques, ruskému Jakov, italskému Giacomo a španělskému Jaime. Základy jména musíme hledat až v hebrejském Jahaqóbh, které vychází ze slova háqébh, "pata".

Toto zvláštní jméno získal biblický Jákob při porodu, protože se narodil matce Rebece jako druhý, drže se staršího bratra Ezaua za patu. Svého bratra vůbec využíval víc, než bylo zdrávo. Připravil jej také o prvorozenectví, protože se mu podařilo ošálit svého slepého otce Izáka. Jeho zásluhou se však národ židovský rozrostl do dvanácti kmenů. Před smrtí jej navštívil neznámý cizinec, který se jej zeptal, jak se jmenuje. "Jákob," odpověděl. "Nebudeš už Jákob, nýbrž Izrael," odvětil mu cizinec a zmizel. V tu chvíli si Jakub uvědomil, že mluvil s Bohem.

Dnes si oba naše kalendáře připomínají Kristova současníka Jakuba Staršího. Narodil se v rybářské chatrči matce Salome a otci Zebedeovi. Jeho bratrem byl Jan (apoštol a evangelista). Spolu s Petrem a Janem patřil Jakub ke Kristovým oblíbencům. Jejich Mistr říkal Jakubovi a Janovi pro jejich výbušnou povahu "synové hromu". Po Ježíšově nanebevstoupení Jakub hlásal jeho učení, ale prameny se liší v tom, kam všude jeho noha vstoupila. Jisté je, že byl popraven někdy kolem Velikonoc roku 44 v Jeruzalémě. Jakub se stal patronem válečníků, dělníků, lékárníků a kovářů.

V kalendáři dnes nalezneme také Kryštofa. Toto jméno je odvozeno přímo od Krista. Řecký tvar Christophoros znamená doslova "ten, kdo nese Krista" a jeho původní význam byl výhradně duchovní.

Kryštof, kterého si dnes připomínáme, se narodil asi ve 2. století v Kanaanu nebo Lykii (Turecko) a od svých pohanských rodičů dostal jméno Reprobus. Byl to udělaný, dobře rostlý chlapík, podobající se spíše obru než normálnímu smrtelníkovi. Rozhodl se, že bude sloužit jen tomu nejmocnějšímu panovníkovi. Světští vládcové jej však zcela zklamali a neuspokojil jej ani Satan. Začal tedy hledat Krista. Usadil se u brodu, kudy procházelo mnoho pocestných, a pomáhal jim přes řeku. Jednou nesl přes vodu malé dítě, které každým krokem stále více těžklo, takže Reprobus sotva šel. "Nediv se," řeklo mu děcko na druhém břehu, "nesl jsi celý svět. Jsem Kristus, král, jehož hledáš." Tehdy Reprobus vše pochopil a stal se z něho Kryštof.

Dnes je v kalendáři také připomínán Tomáš Hemerken Kempenský. Narodil kolem roku 1380 v Kempenu (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo). Kněz a augustiniánský kanovník Tomáš Kempenský je jedním z nejdůležitějších zástupců tzv. devotio moderna, náboženského hnutí, které působilo od 14. do 17. století. Jeho obsahem a cílem byla osobní zbožnost jednotlivce k Bohu v protikladu k masovým formám religiozity, například ke zbožnosti poutní. Tomáš Kempenský podporoval toto hnutí v četných spisech, z nichž se některé staly slavnými (např. vzdělávací spis Následování Krista). Opakovaně byl dán podnět k jeho blahořečení, nikdy však nebylo uskutečněno. Tomáš zemřel 25. července 1471 v St. Agnetenbergu (Holandsko).


Zpět na www.libri.cz Po kom se jmenujeme. © LIBRI, 2000, 2001 Valid HTML 4.01  Valid CSS Úvodní stránka