V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

BALZEROVÁ, Eliška

Eliška BALZEROVÁ rozená Havránková (* 25. 5. 1949 Vsetín)herečka; manželka filmového producenta Jana Balzera (* 1941) a matka divadelní dramaturgyně a autorky Adély Šotolové (* 1983). Zájem o divadlo v ní probudila a pěstovala její maminka, nadšená ochotnice. Jako posluchačka katedry činoherního herectví na JAMU patřila k zakládajícím členům experimentální scény Husa na provázku. Po absolvování JAMU (1971) nastoupila angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (Regan v Králi Learovi, Helena v R.U.R.), odkud v roce 1977 přešla do pražského Divadla na Vinohradech, jehož členkou zůstala jednadvacet sezon (Nataša ve Třech sestrách, Kleito v Nezvalově hře Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Jenovéfa v Hadriánovi z Římsů, Lotta ve Vedralově Urmefistovi). V 70. letech hostovala také v Národním divadle v Praze (kněžna v Lucerně a Anna Deeverová v Millerově dramatu Všichni moji synové). Spolu s kolegou T. Töpferem se podílela od poloviny 90. let na obnově Divadla Na Fidlovačce (je ředitelkou Nadace Fidlovačka), s jehož otevřením v roce 1998 se zde stala jednou z protagonistek řady inscenací (Němka Margareta v Tylově Fidlovačce, Bielka v muzikálu Šumař na střeše, vrchní sestra Ratched v Kukaččím hnízdu, herečka Esme v Jak to vidí Amy, titulní hrdinky v hrách Julie, ty jsi kouzelná!, Podivná paní S. a Čaj u královny ad.). Spolupracuje i s komorním Divadlem Viola (Mistrovská lekce, Můj báječný rozvod). Na jevišti se vyprofilovala v představitelku dramaticky složitých ženských charakterů, zejména portrétů energických a činorodých žen současného i klasického repertoáru. Cizí ji však není ani poloha komediální, v níž modeluje s půvabem a temperamentem zralého ženství duchaplné ženské typy. Před kamerou začínala v televizi a první filmovou příležitost jí ještě pod dívčím jménem nabídl Karel Steklý ve svých retrofilmech Svět otevřený náhodám (1972) a Lupič Legenda (1972). Výrazněji se prosadila úlohami samostatných moderních mladých žen, jejichž partneři se dopouštějí prohřešků: meteoroložka Jana ve Skalského psychologickém snímku Hřiště (1975) a rehabilitační sestra Dáša Adámková, manželka dirigenta (V. Postránecký) v populární situační komedii Marie Poledňákové S tebou mě baví svět (1982). Atraktivní a osudové ženy hrála i v dalších filmech komediálních (Vrchní, prchni, 1980; Všichni musí být v pyžamu, 1984) i dramaticky vyhrocených (Paleta lásky, 1976; …nebo být zabit, 1985; Pěsti ve tmě, 1986). Divákům v kinech se po dlouhé odmlce představila jako jedna z hlavních hrdinek Vejdělkovy komedie Ženy v pokušení (2010), šarmantní a stále přitažlivá, ale poněkud svérázná babička Vilma. Nesrovnatelně bohatší a pestřejší spektrum rolí vytvořila v televizi, ať v pohádkách a inscenacích (Kaktus – bomba – letadlo, 1969; S Rozárkou, 1970; Zlý dům, 1972; Štěstí, 1973; Don Juan, 1973; Břetislav a Jitka, 1974; Dům doni Bernardy, 1975; Španělská hra, 1976; O Všudybylovi, 1976; Cukrárna, 1979; Zlatí úhoři, 1979; Poslední koncert, 1979; Dnes v noci hvězdy nezhasnou, 1979; Italské jaro, 1980; Čas zakladatelů, 1980; Havárie, 1980; Sluníčko na houpačce, 1981; Mezičas, 1981; Medailónek, 1981; Vyhnanství, 1982; Velký případ malého detektiva a policejního psa Kykyna, 1982; O neopětované lásce, 1982; Ale je ženatý, 1982; Čarodějky z Greenham Common, 1985; Rudin, 1985; Hrdina, 1986; Komu straší ve věži, 1986; Otmar čeká spojku; 1987; Vyjdi ze stínu!, 1987; Hlava plná slunce, 1987; Heřmánková víla, 1990; Miláček Ornifle, 1991; Odplata, 1992; Odměna, 1992; Melanie, Melanie, 1993; Ještě není pozdě, 1997; Arrowsmith, 1997; Hodina pravdy, 2000; Drobečky z perníku, 2000; Černá karta, 2005), tak četných seriálech (mj. Zaprášené histórie, 1971; Legenda o živých mrtvých, 1971; Stříbrná pila, 1978; Zákony pohybu, 1979; Inženýrská odysea, 1979; Zkoušky z dospělosti, 1980; Bambinot, 1984; Přísahám a slibuji, 1990; Hříchy pro diváky detektivek, 1995 a 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, 2005). Největší popularitu jí přinesla postava sympatické ortopédky Alžběty Čeňkové v seriálu Nemocnice na kraji města (1978) a jejích všech pokračováních (1981, 2003, 2008). Jiný typ pracovnice nemocničního zařízení reprezentuje její pedantská vrchní sestra Libuše, přezdívaná malými pacienty Stará koza v tv. melodramatu K. Kachyni Městem chodí Mikuláš (1992). Balzerová se věnuje dabingu (propůjčuje hlas např. Marlène Jobert a Kathleen Turner), kde za své výkony získala Cenu Františka Filipovského (2007). Za úlohu herečky Marcely v díle nazvaném Riskantní interview z tv. série Soukromé pasti (2008) získala Cenu ELSA 2009 pro nejlepší herečku.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!