V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽENÍŠKOVÁ, Máňa/Marie

Máňa/Marie ŽENÍŠKOVÁ (* 10. 1. 1909 Praha, † 10. 11. 1982 Praha)herečka; vnučka malíře Františka Ženíška (1849–1916), sestra film. herečky E. Ženíškové, manželka herce T. Pištěka, matka malíře a film. výtvarníka a nositele Oscara Theodora Pištěka (* 1932). Narodila se jako druhá z pěti dcer inženýra Julia Ženíška, výhradního dovozce a prodejce automobilů značky Ford pro celé Rakousko-Uhersko. Hrála házenou za S. K. Slavii a vášnivě ráda tančila. Během studia na Vyšší dívčí škole ve Vršovicích se seznámila s A. Ondrákovou a jejím prostřednictvím i s K. Lamačem, což zásadně ovlivnilo její další osudy. Bez herecké zkušenosti učinila v necelých šestnácti letech první krůčky před kamerou v roličce přítelkyně zámožné siroty Lilly Wardové (A. Ondráková), hlavní hrdinky bláznivé komedie K. Lamače Chyťte ho! (1924). V rychlém sledu vytvořila ještě několik menších a vedlejších dívčích postav, převážně poslušných dcerušek, snoubenek a švadlenek, v komediích i melodramatech, které natáčeli, často podle široce oblíbených literárních předloh domácích autorů, různí režiséři: Miroslav J. Krňanský (Vdavky Nanynky Kulichovy, 1925; Příběh jednoho dne, 1926), V. Slavínský (Syn hor, 1925), K. Lamač (Pantáta Bezoušek, 1926; Květ ze Šumavy, 1927; Dcery Eviny, 1928), M. Hajský (Loupežníci na Chlumu, 1926), J. W. Speerger (Bludné duše, 1926), Květoslava Semonická a T. Pištěk (Ve spárech upíra, 1927), J. Rovenský (Životem vedla je láska, 1928), Josef Medeotti-Boháč (Známosti z ulice, 1928; Hanba, 1929; Kamarádské manželství, 1929). Postupně se stala miláčkem obecenstva a její jméno zaručovalo návštěvnost biografů. Její povaze odpovídaly postavy veselého a trochu zbrklého děvčete, které podléhá okamžitým impulsům své čtverácké mysli. Nešlo v pravém slova smyslu o uličnice: měla v sobě něhu a nevinnost, jež se doplňovaly s temperamentem a bez nadsazených vnějších gest spěly ke komickému účinku. Její možnosti na poli veselohry rozpoznal a režijním vedením podtrhl P. Pražský, v jehož přepisu Šamberkovy div. hry Podskalák (1928) projevila nejživější stránku komediálního talentu jako dcera zedníka Brambora (T. Pištěk) a jeho ženy Aurelie (A. Nedošinská), která nepřeje dceřinu vztahu s chudým Václavem (J. W. Speerger) a hledá pro ni výhodnějšího, dobře situovaného ženicha. Velkou milovnickou úlohu dostala i ve Slavínského nepříliš vkusném zfilmování ženského románu z bulvárního časopisu Z lásky (1928). Na sklonku němé éry se objevila jako Radmila, dcera vladyky Skeře (J. Loskot) v historickém velkofilmu J. S. Kolára Svatý Václav (1929). Jejím umělecky nejvýraznějším filmem bylo Junghansovo sociální drama Takový je život (1929), kde hrála dceru udřené pradleny (Vera Baranovská), která životními nesnázemi (ztráta zaměstnání, nemanželské mateřství) komplikuje matčin tvrdý životní úděl. Filmografické materiály uvádějí její hereckou účast ve čtyřiadvaceti němých snímcích. Roku 1930 se provdala za svého „tatínka“ z celé řady filmů – herce T. Pištěka, vedle něhož se pak často objevovala i ve filmu zvukovém, ale její sláva postupně začala pohasínat. S výjimkou C. a k. polního maršálka (1930) K. Lamače, kde hrála dcerušku plukovníka Přecechtěla (T. Pištěk) Lili, opětující lásku sličného poručíka Rudiho (J. Hron), a „legionářského“ filmu S. Innemanna Třetí rota (1931) šlo o filmy převážně okrajových režisérů. Hrála převážně hlavní ženské role např. ve filmech E. A. Longena Miláček pluku (1931) a Skalní ševci (1931), kde byl jejím přítelem nadporučík Fohr (Č. Šlégl), dále ve filmu V. Ch. Vladimírova, kde byla dceruškou statkářky Kuličové (A. Nedošinská) v komedii Strýček z Ameriky (1933). Kopie některých jejích filmů (Svět bez hranic, 1931; Mámino srdce, 1933; Cikánská láska, 1938) se ani nedochovaly. Ve 30. letech se přes velkou oblibu, které se těšila zejména u nenáročného publika, z rodinných důvodů vzdala herecké kariéry. Věnovala se pak rodině a výchově dětí (manžela přežila o dvaadvacet let).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!