V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

WASSERMAN, Václav

Václav WASSERMAN vl. jm. Václav Vodička, pseudonymy Alois Barva, Marie Svobodová (* 19. 2. 1898 Praha, † 28. 1. 1967 Praha)filmový režisér, scenárista a pedagog; bratr novináře, textaře písní a herce F. Vodičky. Vyučil se u puškaře Švestky, ale roku 1917 odešel k divadlu. Stal se členem Desáté múzy a spolupracovníkem K. HašleraJ. Rovenského v Rokoku (1918). Od počátku 20. let se podílel autorsky a scenáristicky na desítkách hraných filmů, často adaptací klasických děl české literatury a komedií. Ve 30. letech spolupracoval scenáristicky s K. Lamačem při jeho tvorbě v zahraničí. Sám se za kameru postavil už v němé éře při natáčení komedie podle fejetonu Jana Nerudy Kam s ním? (1922). Posléze režíroval umělecky ambiciózní filmy (Trhani, 1936; Lidé pod horami, 1937), komedie (Sobota, 1944; Tři kamarádi, 1947; Nejlepší člověk, 1954), ale i budovatelské veselohry (Karhanova parta, 1950; Plavecký mariáš, 1952). V téměř třiceti filmech si zahrál epizodní role, např. novice (Páter Vojtěch, 1928), vzduchoplavce (Dědeček automobil, 1956), zahradníka (První a poslední, 1959), průvodce (Valčík pro milión, 1960), dědečka (Einstein kontra Babinský, 1963), inženýra (Bez svatozáře, 1963), generála (Kdyby tisíc klarinetů, 1964), profesora angličtiny (Zločin v dívčí škole, 1965) a admirála (Ukradená vzducholoď, 1966). Hrál i v obou film. adaptacích Dobrého vojáka Švejka (1931 a 1956). Od 50. let až do smrti působil jako pedagog na FAMU, publikoval cenná svědectví o českých filmařích, např. v knize Václav Wasserman vypráví o starých českých filmařích (1958).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!