VLADIMÍROV, Vladimír Ch.
Vladimír Ch. VLADIMÍROV vl. jm. Vladimír Chinkulov (* 20. 1. 1890 Kišiněv, dnes Moldova, † 1956 Rumunsko) – herec a režisér ruského původu. Pocházel ze staré šlechtické rodiny a od mládí projevoval vášnivý zájem o dramatická umění, což v konzervativní rodině vyvolávalo odpor. Uvažoval dokonce o sebevraždě, ale režisér moskevského Solovcevova divadla, hostujícího v Kišiněvě, mu nabídl angažmá. Se souborem odjel do Moskvy a získal tu první herecké úspěchy, jež zopakoval na dalších ruských jevištích (Kyjev, Oděsa aj.) a zároveň začal hrát i ve filmu. Po revoluci uprchl do Československa (i s div. souborem), kde mu V. Binovec, ředitel Wetebfilmu, svěřil roli mladého studenta Jiřího Voldána v epopeji Za svobodu národa(1920) a na základě úspěchu získal ve společnosti angažmá. Vzápětí pod stejným režijním vedením a pravidelně po boku S. Marwille vytvořil další role převážně melodramatického rázu: herec Julius Mařan (Plameny života, 1920), myslivec Jiří (Černí myslivci, 1921), tulák Solem (Poslední radost, 1921), technik Miloš Vrba (Noc tříkrálová, 1922), kolovrátkář Véna (Děvče z Podskalí, 1922), MUDr. Gall (Ulička lásky a hanby, 1922), básník René Lorek (Lásky slečny Věry, 1922) sekretář (Marwille detektivem, 1922) a Petr Vladimír (Madam Golvery, 1923). Výjimečně komickou úlohou byl bratránek Theodor (Román boxera, 1921). Poté se sám pustil do režie (psal si scénáře a někdy i náměty) obdobně melodramatických snímků, v nichž hrál i hlavní role: vůdce loupežníků (Babinský, 1926), Petr Grenin (Píseň uvězněného, 1926), sochař Jiří Bendl (Pražská švadlenka, 1926), dělník Pavel (Její princ, 1927), otec dráteník (Dráteníček, 1927). Ve zvukové éře si nejprve zahrál cikána Frantu v Krňanského melodramatu Černý plamen (1930) a poté znovu hrál i režíroval: Dětřich Špaček (Vězeň na Bezdězi, 1932), hospodský Bezsudný (Výkřik do sibiřské noci, 1935). Zahrál si člena vzbouřenecké družiny v česko-francouzském koprodukčním snímku Volha v plamenech (1934). Zřejmě nejcennější – ale jen z hlediska hereckého obsazení – byl jeho snímek Strýček z Ameriky (1933), kde se sešli mj. T. Pištěk, F. Mrázek, A. Nedošinská, M. Ženíšková a v roli služky i jeho žena Marie Vladimírová. Přes nespornou snahu jeho filmy představovaly jen okrajovou produkci!