V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

VLÁČIL, František

František VLÁČIL (* 19. 2. 1924 Český Těšín, † 27. 1. 1999 Praha)režisér a scenárista. Pocházel z důstojnické rodiny. Vyrůstal ve Frýdku-Místku a v Brně, kde vystudoval dějiny umění a estetiku na FF Masarykovy univerzity (1951). Během studií organizoval v univerzitním klubu film. představení a začal pracovat jako fázař v brněnském Kresleném filmu. Po odchodu do Krátkého filmu Brno dělal osvětlovače, asistenta produkce a nakonec i režiséra. V letech 1951–58 pracoval v Armádním filmu v Praze a poté až do roku 1989 byl zaměstnancem FSB. Z první dokumentaristické éry, kdy točil vesměs instruktážní a propagandistické snímky, zaslouží vyzdvihnout film. báseň Skleněná oblaka (1958). Vláčil zastupuje v české kinematografii výraznou poetickou linii, k níž se připojil symbolickou poémou Holubice (1960; medaile na MFF v Benátkách 1960) a prohloubil ji zejména v baladách z dávné minulosti (Ďáblova past, Marketa Lazarová, Údolí včel) i novodobé historie (Adelheid, Stín kapradiny, Stíny horkého léta– Velká cena na MFF v Karlových Varech 1978). Nikdy nezapřel moravské kořeny, jež jeho osobnost obdařily citlivou imaginativností, podivuhodným cítěním krajiny, zbystřeným smyslem pro přírodní atmosféru, láskou k moravské hudební kultuře, úctou k minulosti českého národa. V tvorbě, vyznačující se krásou obrazových kompozic, dramatičností výtvarných kontrastů, emocionalitou obrazově hudebních kontrapunktů a lehkostí i vzletností metafory, často čerpal z literárních a námětových zdrojů čes. autorů: Alfreda Technika (Ďáblova past), Vladislava Vančury (Marketa Lazarová), Vladimíra Körnera (Údolí včel, 1967; Adelheid, 1969; Pověst o stříbrné jedli, 1973), Bohumila Říhy (Dým bramborové natě, 1976), Jiřího Křižana (Stíny horkého léta, 1977), Ladislava Fukse (Pasáček z doliny, 1983) a Josefa Čapka (Stín kapradiny, 1984). Dvakrát se inspiroval osudy a tvorbou významných čes. umělců, jejichž dílo netratilo nic ze své nadčasové hloubky: z lásky ke skladateli Antonínu Dvořákovi se vyznal v Koncertu na konci léta (1979) a rozporuplný život romantického básníka Karla Hynka Máchy s magickou sílou jeho poezie se pokusil promítnout do svého posledního snímku Mág (1987). Několikrát se objevil na plátně v hereckých epizodkách: tramp Franta v závěrečné povídce Pavučina z Brynychova filmu Pět z milionu (1959), hejsek v Daňově příběhu z husitských válek Spanilá jízda (1963), starý myslivec v hrabalovské komedii Slavnosti sněženek (1983) J. Menzela a děda František Ticháček v další Menzelově komedii Vesničko má středisková (1985). Hlavní roli bývalého železničáře, nedoslýchavého Fandy Šťastného, měl ve školním filmu Potichu (1987) jugoslávského posluchače FAMU Jasmina Dizdareviće. Již jako žijící klasik se stal objektem zájmu kolegů: Drahomíra Vihanová ho zachytila při realizaci filmu Koncert na konci léta v dokumentu Hledání (1979), kameraman František Uldrich natočil medailon V síti času (1990), režisér K. Smyzcek v rámci cyklu GENUS portrét Život režiséra Františka Vláčila (1995). Posmrtně o něm vznikl hodinový tv. dokument Osudové opojení Františka Vláčila (2004) režiséra Petra Lokaje z cyklu Rodinné stříbro a jeho osudem se inspiroval hraný dokument Sentiment (2003) Tomáše Hejtmánka. Po listopadu 1989 se dočkal řady poct: jako první získal roku 1994 od České filmové akademie (byl jejím čestným prezidentem) za dlouholetý přínos českému filmu Českého lva, za umělecký přínos české film. tvorbě mu byla udělena Cena Vladislava Vančury (1997) a za celoživotní dílo byl oceněn na MFF v Karlových Varech 1998. Zásluhou Petra Soukupa a jeho přátel roku 1991 proběhla reprezentativní přehlídka s názvem Týden radosti od i pro Františka Vláčila v Kolíně a v Soukupově kolínském vydavatelství Zóna (za podpory firmy Bonton Music) byly vydány CD soundtracky s rozsáhlými booklety k filmům Údolí včel a Marketa Lazarová. Kompletní scénář filmu Marketa Lazarová, který byl v anketě kritiků pro Filmové listy (1998) vyhlášen nejlepším česko-slovenským hraným filmem století, byl publikován s bohatým obrazovým vybavením jako volná příloha časopisu Film a doba (1998). Editorskou péčí Petra Gajdošíka vznikla kolektivní monografie Marketa Lazarová: studie a dokumenty (2009). Roku 2008 připravil pod názvem Zápasy kurátor P. Jiras v Konírně Pražského hradu fotografickou a multimediální výstavu a katalog z Vláčilova díla. Jeho tvorbě se mj. věnovaly diplomová i rigorózní práce Zdeny Škapové František Vláčil: Pokus o vymezení tvůrčího typu (1977), monografie Milana Hanuše Podoby Františka Vláčila (1984) a Šárky Horákové Podobenství o Františku Vláčilovi podle Markéty Lazarové (2008). Jeho heslo nechybí ani v encyklopedii Český film: Režiséři-dokumentaristé (2009), které pro Libri sestavil s kolektivem Martin Štoll.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!