VAŇKOVÁ, Jana
Jana VAŇKOVÁ provdaná Rážová (* 10. 9. 1945 Praha)
–
herečka. Po ukončení hereckých studií na DAMU (1967) byla jedenáct sezon členkou Státního divadla v Ostravě a pak v herecké profesi pokračovala bez trvalého angažmá. Ve filmu začínala menšími dívčími rolemi (
Vánice, 1962;
Bylo nás deset, 1963;
Tempo první lásky, 1966). V Schulhoffově detektivce
Po stopách krve (1969) hrála usmrcenou manželku pedofilního vraha Fojta (
L. Nešleha). Během 70. a 80. let ji čekaly už jen malé a epizodní postavy, mj. maminky uneseného dítěte (
Město nic neví, 1975), herečky (
Město mé naděje, 1978), selky s chlebem (
Božská Ema, 1979), instruktorky v textilním učňovském středisku (
Housata, 1979), zákaznice hlavního hrdiny-taxikáře (
Zlatá slepice, 1980), učitelky (
Bota jménem Melichar, 1983) a zakrála si i v kriminálce
Černá punčocha (1986). Výrazněji na sebe ale upozornila úlohami matek dospívajících hrdinů, které vytvořila v rodičovských dvojicích s
F. Havlíkem (
Láska na druhý pohled, 1981),
M. Štibichem (
Vesničko má středisková, 1985) a
O. Vlachem (
Outsider, 1986). Se stejným typem postav se uplatňovala také v televizi v inscenacích (
Honorární konzul, 1991;
Legenda Emöke, 1998;
Ostuda, 1998) i seriálech (
Malý pitaval z velkého města, 1982;
Bambinot, 1984;
Synové a dcery Jakuba skláře, 1985;
Chlapci a chlapi, 1988;
Případy pro zvláštní skupinu, 1989).