V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

TURBOVÁ, Sylvia

Sylvia TURBOVÁ (* 30. 9. 1947 Opava)herečka; dcera slovenského operního zpěváka a herce Bela Turby (1914–1980). Od čtyř let vyrůstala v Bratislavě v národnostně smíšené divadelnické rodině (matka Češka byla asistentkou režie), což ovlivnilo i volbu budoucí profese. Osvojila si stejně dobře slovenštinu jako češtinu (oba jazyky rovnocenně uplatňuje). Od dětství ráda recitovala a účastnila se i soutěží. Po maturitě na SVVŠ absolvovala herectví na bratislavské VŠMU (1971). V prvním div. angažmá v Košicích pobyla jen sezonu a roku 1972 se stala členkou činohry Národního divadla v Praze; soubor opustila – po dlouholetém úspěšném působení – pro hereckou nevytíženost roku 1998. Hned od začátku kariéry se projevila jako herečka, která nestaví na přitažlivém zjevu, ale proniká k samé podstatě ztvárňovaných charakterů. Více než naivky jí seděly role mladých energických žen, mnohdy rozpolcených a s tragickým nádechem, hledajících cílevědomě nebo i jen intuitivně své místo (Ruth ve Vlivu gama paprsků na měsíčky zahradní, Varvara v Ostrovského Bouři, Terezka v Tvrdohlavé ženě, Nataša ve Vojně a míru, Taťána v Gorkého Měšťácích, Sigrid v Ibsenových Nápadnících trůnu, Helena Charlesová v Osbornově hře Ohlédni se v hněvu, Julie v Letních hostech, Zulika ve Strakonickém dudákovi). Ve Státním divadle v Ostravě hostovala jako Roxana v Cyranovi z Bergeracu. V jejím repertoáru ale nenajdeme postavy komické. Intenzivně se věnovala i uměleckému přednesu (často vystupovala v poetických pásmech v Klubu slov. kultury v Praze). Už na střední škole debutovala před kamerou úlohou elegantní maturantky Aji Trnkové ve slov. filmu Jozefa Zachara, komediálně laděném příběhu pěti maturantek Zmluva s diablom (1967). Na rozdíl od divadla, kde hrála velké dramatické postavy složitých charakterů, ji filmaři většinou obsazovali jednostranně do rolí atraktivních mladých žen ze současnosti, často povrchních a těžících hlavně ze svých půvabů. Ve slov.-francouzském koprodukčním filmu Alaina Robbe-Grilleta Muž, ktorý luže (1968) hrála zámeckou slečnu Sylvii, podléhající fantastickým výmyslům tajemného hosta (Jean-Louis Trintignant) o osudu jejího záhadně zmizelého bratra (I. Mistrík). Poté následoval český film Nahota (1970) debutujícího režiséra Václava Matějky, v němž hrála servírku Štěpu Zelenkovou, bývalou milou uvězněného násilníka Jana zvaného Drsňák (P. Čepek). V Lettrichově detektivce Šepkajúcio fantóm (1975) pátrala jako kriminalistka Marta Hroncová po nebezpečném vrahu mladých žen. V politicky exponovaném filmu A. Kachlíka Požáry a spáleniště (1980) byla značně rozmazlenou dcerou z bohaté měšťácké rodiny, která se zamilovala proti vůli rodičů do přítele svého bratra (Z. Maryška), provdala se za něj, ale názorové rozdíly je brzy rozdělily. Podobnou postavu exkluzivní ženy redaktora Martina Hudce (R. Jelínek), který hledá únik z tvůrčí i manželské krize v alkoholu, ztvárnila v Uhrově filmu Kosenie Jastrabej lúky (1981). Možnosti dramatického potenciálu herečky patřičně využil až režisér J. Herz, v jehož životopisném snímku o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové Zastihla mě noc (1985) působivě ztělesnila cynickou vrchní dozorkyni koncentračního tábora. Pak jí svěřil menší úlohu paní domácí v následující pohádce Galoše šťastia (1986). Na plátně se ještě objevila ve dvou postavách maminek, které hrála ve dvojicích s V. Kratina v Rapošově hudebním filmu Fontána pre Zuzanu (1985) a s J. Lábusem v rodinném snímku pro děti Můj přítel d’Artagnan (1989) režiséra Radovana Urbana. Šíři svého rejstříku více uplatnila na obrazovce v řadě tv. her, inscenací, filmů, pohádek a seriálů na Slovensku i v Čechách; zde např. v titulech Kde jsi byl, Odyssee? (1974), 30 případů majora Zemana (1974–79), Tribun lidu (1975), Paličova dcera (1977), Spor herečky Kvapilové (1982), Rezident s flétnou (1985), To nám byl čert dlužen (1988), Pod hladinou (2001) a Svědek (2002). Často pracovala i v dabingu.

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!