TESAŘOVÁ, Johanna
Johanna TESAŘOVÁ provdaná Dvořáková (* 13. 9. 1945 Klagenfurt, Rakousko) – herečka; dcera operetního i operního zpěváka a herce Aloise Tesaře (1914–po 1950?), rovněž její matka byla zpěvačka, byť jen sboristka. Rodiče na sklonku války působili v dnešním Rakousku, po osvobození byl otec angažován jako solista opery v Olomouci. Ještě před ukončením studia herectví na JAMU (1967) hrála v brněnském Divadle Husa na provázku. Základy herecké profese pak rozvíjela a tříbila na jevištích ostravského Divadla Petra Bezruče (1970–80) a Divadla J. K. Tyla v Plzni (1982–92). Už v prvních dvou angažmá se představila jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy, Jelena ve Strýčku Váňovi, Gertruda v Hamletovi, Bernarda v Domu doni Bernardy a v titulní roli Tylovy hry Drahomíra a její synové. Od roku 1992 je členkou činohry Národního divadla v Praze (Agrippina v Britannicovi, Ase v Peer Gyntovi, Tonka v Romanci pro křídlovku, Marie Dubská v Našich furiantech aj.). Ztělesňuje ženy energické, dámy osudově záhadné či vladařky, v poslední době lze v jejím rejstříku nalézt i laskavý nadhled a potutelnou sebeironii. Její interpretační styl se vyznačuje výraznou vnitřní noblesou. Zatímco na jevišti zpodobňuje velké dramatické hrdinky, film zatím její potenciál patřičně nezhodnotil. Přesto figurky rázných zemitých žen, jimiž obohatila několik snímků, utkví v paměti: vdova po hajném Lída v Jirešově smutné komedii podle Páralovy novely Katapult (1983), nerudná družka šťastného smolaře Leliho (J. Hanzlík) v lyrické hrabalovské komedii Slavnosti sněženek (1983) J. Menzela, energická důlní dělnice Miška Preslová v povídkovém triptychu Figurky ze šmantů (1987) a odkvétající herečka Karasová v Lutherově hořké komedii Štek (1988). V pohádce O zatoulané princezně (1988) si zahrála principálovou. Věrohodný portrét fanatické nacistky vytvořila v postavě ošetřovatelky Kláry v Cieslarově baladickém příběhu Pramen života – Der Lebensborn (2000). Objevuje se i na tv. obrazovce, např. v inscenacích a filmech Milenec lady Chatterleyové (1998), Černá slečna slečna Černá (2002), Svědek (2002), Nadměrné maličkosti (2004), Naši furianti (2006) či Post bellum (2009) i seriálech 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2005) či Kriminálka Anděl (2008). Účinkovala také ve studentském filmu Nejlepší je pěnivá (2005).