V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

TESAŘOVÁ, Johanna

Johanna TESAŘOVÁ provdaná Dvořáková (* 13. 9. 1945 Klagenfurt, Rakousko)herečka; dcera operetního i operního zpěváka a herce Aloise Tesaře (1914–po 1950?), rovněž její matka byla zpěvačka, byť jen sboristka. Rodiče na sklonku války působili v dnešním Rakousku, po osvobození byl otec angažován jako solista opery v Olomouci. Ještě před ukončením studia herectví na JAMU (1967) hrála v brněnském Divadle Husa na provázku. Základy herecké profese pak rozvíjela a tříbila na jevištích ostravského Divadla Petra Bezruče (1970–80) a Divadla J. K. Tyla v Plzni (1982–92). Už v prvních dvou angažmá se představila jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy, Jelena ve Strýčku Váňovi, Gertruda v Hamletovi, Bernarda v Domu doni Bernardy a v titulní roli Tylovy hry Drahomíra a její synové. Od roku 1992 je členkou činohry Národního divadla v Praze (Agrippina v Britannicovi, Ase v Peer Gyntovi, Tonka v Romanci pro křídlovku, Marie Dubská v Našich furiantech aj.). Ztělesňuje ženy energické, dámy osudově záhadné či vladařky, v poslední době lze v jejím rejstříku nalézt i laskavý nadhled a potutelnou sebeironii. Její interpretační styl se vyznačuje výraznou vnitřní noblesou. Zatímco na jevišti zpodobňuje velké dramatické hrdinky, film zatím její potenciál patřičně nezhodnotil. Přesto figurky rázných zemitých žen, jimiž obohatila několik snímků, utkví v paměti: vdova po hajném Lída v Jirešově smutné komedii podle Páralovy novely Katapult (1983), nerudná družka šťastného smolaře Leliho (J. Hanzlík) v lyrické hrabalovské komedii Slavnosti sněženek (1983) J. Menzela, energická důlní dělnice Miška Preslová v povídkovém triptychu Figurky ze šmantů (1987) a odkvétající herečka Karasová v Lutherově hořké komedii Štek (1988). V pohádce O zatoulané princezně (1988) si zahrála principálovou. Věrohodný portrét fanatické nacistky vytvořila v postavě ošetřovatelky Kláry v Cieslarově baladickém příběhu Pramen života – Der Lebensborn (2000). Objevuje se i na tv. obrazovce, např. v inscenacích a filmech Milenec lady Chatterleyové (1998), Černá slečna slečna Černá (2002), Svědek (2002), Nadměrné maličkosti (2004), Naši furianti (2006) či Post bellum (2009) i seriálech 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2005) či Kriminálka Anděl (2008). Účinkovala také ve studentském filmu Nejlepší je pěnivá (2005).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!