V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

CIBULKOVÁ, Vilma

Vilma CIBULKOVÁ (* 26. 3. 1963 Ostrov nad Ohří, okres Karlovy Vary)  – herečka; manželka herce M. Etzlera. Vyrůstala na statku ve vesničce Jakubov v západočeském pohraničí. Vystudovala Střední pedagogickou školu v Karlových Varech a absolvovala herectví na DAMU (1985). Už během studia hostovala v Divadle Na zábradlí a okamžitě po škole získala angažmá v činohře Národního divadla v Praze (1985–90), na jehož scéně excelovala např. v Chuti medu, Vasse ŽeleznovovéVěci Makropulos. Po dvouleté odmlce vynucené úspěšnou protialkoholní léčbou se roku 1992 stala zásluhou režiséra Petra Kracíka na šest sezon členkou souboru Divadla pod Palmovkou (Platonov, Idiot, O myších a lidech, Kočka na rozpálené plechové střeše, Výstřely na Broadwayi), kde podobně jako v Ungeltu či v Divadle na Vinohradech dodnes hostuje. Na jevišti vyspěla v charakterní herečku, jež dokáže s minimem gest vyjádřit vnitřní napětí, emocionální bohatost i tíživá traumata a tajemství svých hrdinek, většinou rozporuplných, nespoutaných a osudových žen, zraňovaných i zraňujících, nešťastných i cynických, vzdorujících nepřízni osudu. Před kamerou začínala v tv. inscenacích (Kvůli mně přestane, 1982; Lyžař v parném létě, 1985; Návraty bohyně, 1986; Večeře přes půlnoc, 1987) a pohádkách (Co poudala bába Futéř, 1983; A co ten ruksak, králi?, 1986; O houbovém Kubovi a princi Jakubovi, 1986; Pohádka z Kampy, 1987). Její vstup na film. plátno probíhal pozvolna od poloviny 80. let v podružných rolích (Smích se lepí na paty, 1986; Zuřivý reportér, 1987; Čas sluhů, 1989; Někde je možná hezky, 1991). Výrazněji na sebe upozornila teprve jako podvádějící manželka profesionálního divadelníka (A. Goldflam) v Křístkově smutné komedii Vyžilý Boudník (1990). Zájem filmařů a význam jejích postav začal rapidně vzrůstat až od poloviny 90. let, kdy vedle protikladných typů manželek ve film. adaptacích populárních knih Michala Viewegha Báječná léta pod psa (1997) a Výchova dívek v Čechách (1997) vytvořila plnokrevnou postavu smyslné, později zhrzené a zatrpklé šenkýřky Rózy v Brabcově dramatu podle stejnojmenné povídky J. K. Šlejhara Kuře melancholik (1999). Jinou polohu jí nabídla úloha nacistické šéflékařky Waage, pod jejíž pragmatickou dobrotou se skrývá rafinované zlo, v Cieslarově historickém snímku Pramen života – Der Lebensborn (2000). Režisér Milan Cieslar jí později svěřil hlavní roli životem těžce zkoušené Němky Helgy, o jejímž utrpení, které vrcholí poválečným pobytem v komunistickém vězení, vypráví historická freska podle námětu Vladimíra Körnera Krev zmizelého (2005). Zatím největšího ocenění (Český lev za výkon ve vedlejší roli) dosáhla úlohou normalizační funkcionářky uměleckého svazu Magdy Břečkové z Hřebejkovy dobové hořké komedie Pupendo (2003). Mezi postavami matek (Podzimní návrat, 2001; Duše jako kaviár, 2004) si s chutí zahrála vyzývavou hollywoodskou hvězdu Velmu Hatfieldovou v Marhoulově detektivní parodii Mazaný Filip (2003). Porota MFF v Moskvě 2010 ocenila jako nejlepší ženský herecký výkon její ztvárnění postavy sympatické matky Marty, o jejímž soužití se dvěma dcerami (T. Voříšková a Dana Marková), partnerem (M. Etzler), bývalým manželem (J. Dvořák) a disidentským spisovatelem (O. Vetchý) za normalizační éry vypráví smutná komedie Zemský ráj to napohled (2009), kterou podle autobiografického námětu Terezy Boučkové natočila I. Pavlásková. Vysokou intepretační úroveň projevuje v kvalitativně různorodých rolích na tv. obrazovce: v inscenacích Poslední večeře U ptáka Noha (1995), Hra se smrtí (1995), Hodiny od Fourniera (1995), Arrowsmith (1997), Slečna Julie (1998), Ani málo, ani moc (1999), Samota (2001), Lišák (2002), Všichni musí zemřít (2004), Žil jsem s cizinkou (2005), Nevlastní bratr (2006), Vlna (2007), Muž a stín (2007), Hodina klavíru (2007), Hrobník (2008) a v celé řadě seriálů (My holky z města, 1986; Chobotnice ze II. patra, 1986; Rodáci, 1988; Arabela se vrací, 1990–93; Přítelkyně z domu smutku, 1993; Život na zámku, 1995, 1999; Konec velkých prázdnin, 1996; Český Robinson, 2000; Místo nahoře, 2004; Nemocnice na kraji města – nové osudy, 2008 či Soukromé pasti, 2008). Je dvounásobnou laureátkou ankety Neviditelný herec aneb Nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu 2002–03 a za svůj výkon v dabingu získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství (1999).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!