ŠŤASTNÝ, Jan
Jan ŠŤASTNÝ (* 9. 12. 1965 Gottwaldov, dnes Zlín)
–
herec. Syn lékařky a stavebního inženýra neprojevoval zprvu herecké ambice a plánoval jít na medicínu, ale díky účinkování v amatérském divadle i ve filmu zvolil herectví na DAMU (absolvoval 1988). Už za studií hostoval v Národním divadle, kde po škole získal angažmá (
Orgon,
Katynka z Heilbronu). Roku 1992 odešel do Divadla na Vinohradech (
Král Krysa,
Othello,
Felix,
Brouk v hlavě,
Ideální manžel,
Jistě, pane ministře), jehož členem je dodnes. Před kamerou stál už v deseti letech, kdy se typově hodil gottwaldovským filmařům do hraného seriálu večerníčků. Ve filmu se v dospívání uplatnil většími rolemi v gottwaldovských filmech režiséra
R. Cvrčka: Slávek Rokyta, jeden z pětice učňů odborného učiliště v hudební komedii
Mezi námi kluky (1981), a zamilovaný princ Jan v pohádce
Za humny je drak (1982). Na plátně se objevil i v koprodukčním sci-fi snímku
Nexus (1993) a komedii
Válka ve třetím poschodí (2000) a četl komentář ve filmu
Jak ukrást Dagmaru (2001). Málo film. rolí mu vynahrazuje televize, kde dostal řadu velkých příležitostí v pohádkách, v nichž většinou hrál prince (mj.
O kouzelné šišce, 1989;
Princezna za dukát, 1991;
O kumburské Meluzíně, 1994;
Modrá krev, 1995;
Zlatý copánek, 1998), filmech a inscenacích (
Drobné něžnosti, 1991;
Zelňačka, 1995;
Srdeční slabosti, 1996;
Arrowsmith, 1997;
Návštěva staré dámy, 2000;
Stín viny, 2003;
Falešné obvinění, 2003;
Kočky, 2006;
Slečna Guru, 2006;
Archiv, 2009 aj.) a seriálech (
Bylo nás šest, 1985;
Rodáci, 1987;
Život na zámku, 1995;
Strážce duší, 2003;
Náměstíčko, 2004;
Náves, 2005–06;
To nevymyslíš!, 2005–06;
Vyprávěj, 2009), přičemž ho diváci znají nejspíše jako Franciho z
Pojišťovny štěstí (2004–07). Věnuje se i dabingu (propůjčuje hlas mj. Antoniu Banderasovi), práci v rozhlase a moderování. Knižní rozhovor
Jan Šťastný: chlap se sametovým hlasem (2009) připravila Miroslava Besserová.