V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

BYDŽOVSKÁ, Zuzana

Zuzana BYDŽOVSKÁ (* 10. 10. 1961 Most)  – herečka. Pochází z lékařské rodiny. Ještě než vystudovala hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1982), hostovala v Divadle na Vinohradech, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v Realistickém divadle v Praze. Její domovskou scénou se dvakrát (1983–90, od roku 2000) stalo pražské Divadlo Na zábradlí (Dobré jitro, krásko, Hlučná samota, Hvězdy na ranním nebi, Kočičí hra, Úklady a láska, Náměstí Hrdinů) a v letech 1990–2000 byla členkou činohry Národního divadla v Praze (Strýček Váňa, Jak se vám líbí, Médea, Bloudění). V jevištní činnosti úspěšně pokračuje bez stálého angažmá na pražských scénách: v Divadle Na zábradlí (Když tančila, Perfect Days), v Divadle Ungelt (Mathilda), v Café Teatr Černá labuť (Lidský hlas), v Divadle Kalich (Baronky), Divadle Bez Zábradlí (Cesta dlouhým dnem do noci). Před kamerou začínala jako dětská herečka. Její film. kariéru odstartovala postava vesnické holčičky Vendulky v dětském film. muzikálu Věry Plívové-Šimkové Přijela k nám pouť (1973) a pak o několik let později zaujala rolí sportovně založené dívky Pavly v Papouškově komedii Konečně si rozumíme (1976). Smysl pro osobitý humor a sebeironii projevila naplno v úloze temperamentní dcery Míšy Novákové, kterou hrála nejprve na jevišti vinohradského divadla v komedii Blanky Jiráskové Domov v havárii a pak v její film. verzi s názvem Ten svetr si nesvlíkej! (1980). Po účinkování ve slov. filmech Karline manželstvá (1980), Tisícročná včela (1983) a Utekajme, už ide! (1986) vytvořila jednu ze svých nejlepších film. kreací v úloze tělesně poznamenané důlní dělnice Toničky Eisenhamrové v prostřední povídce z triptychu Figurky ze šmantů (1987). Od počátku 90. let ztvárňuje na plátně postavy mladých žen toužících po lásce (Helimadoe, 1993; Učitel tance, 1994; Akáty bílé, 1996; Agáta, 1999) a matek dospívajících dětí (Kytice, 2000; Archa pro Vojtu, 2002; Gympl, 2007). Teprve v poslední době filmaři dooceňují šíři a kvality jejího hereckého potenciálu v dramaticky exponovaných portrétech současných žen, houževnatě zápasících s nepřízní osudu. Taková byla rázná statkářka Marie, starající se po rozpadu manželství sama o dospívajícího syna (Ladislav Šedivý), ve Slámově psychologickém dramatu Venkovský učitel (2008). Její výkon v hlavní ženské roli byl zásluze odměněn Českým lvem, jehož držitelkou už se stala o rok dříve za vedlejší úlohu matky mladého hrdiny, gymnazisty Petra (T. Vorel ml.) ve Vorlově hořké komedii Gympl (2007). Zdařile se zhostila náročného úkolu, jaký jí přinesla postava lékařky Ireny, která se sama bez vytíženého manžela (P. Franěk) pokouší vyrovnat s tragickou smrtí dcerky, v psychologickém snímku Mamas & Papas (2010) režisérky Alice Nellis. Mnohem rozsáhlejší plejádu komických a dramaticky působivých rolí jí nabídla televize v četných inscenacích a tv. filmech (Cesta domů, 1978; Ohnivé ženy, 1983; Tchýně, 1986; Skály mé vyprahlé, 1983; Případ Platfus, 1985; O čem sní mladé dívky, 1988; Přísahám a slibuji, 1990; Bláha a Vrchlická, 1991; Den, kdy unesli papeže, 1995; Milenec lady Chatterleyové, 1998; Na psí knížku, 2002; Vánoční příběh, 2007), pohádkách (Voděnka, 2005; Nepovedený kouzelník, 2005; Křišťálek meč, 2007; Nebe a Vincek, 2008) a seriálech (Hospoda, 1996–97; Na lavici obžalovaných justice, 1998; Hotel Herbich, 1999; Přízraky mezi námi, 2001; Letiště, 2006; Hraběnky, 2005; Soukromé pasti, 2008; Expozitura, 2009; Zázraky života, 2010). Její nejvýraznější tv. rolí je zásadová mladá obhájkyně v inscenaci Případ Platfus (1985).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!