V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

STRNISKOVÁ, Viera

Viera STRNISKOVÁ provdaná 1. Jelínková (* 30. 10. 1929 Hlohovec, okres Trnava, † 31. 8. 2013 Bratislava)  – slovenská herečka; sestra divadelního režiséra Vladimíra Strniska (* 1938), bývalá manželka režiséra Pavla Haspry (1929–2004) a matka herečky Jany Strniskové (* 1957). Studovala na Filozofické fakultě, později na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Profesionální hereckou dráhu nastoupila roku 1948 v souboru Nové scény v Bratislavě, následně působila v divadlech v Kolíně (1950–51), Zvolenu (1953–57) a Nitře (1957–62). Od roku 1962 je členkou Slovenského národního divadla v Bratislavě. V letech 1989–92 spolupracovala také na řadě inscenací ve Spišském divadle ve Spišské Nové Vsi. Postupně vyzrála v citlivou interpretku složitých ženských charakterů, pečlivě analyzující nejniternější záchvěvy lidské duše. Její doménou se staly hrdinky hluboce poznamenané tragickými životními zkušenostmi. Svým osobnostně akcentovaným pohledem na ženský osud a spojením zralého intelektu se zranitelnou emocionalitou vnesla do ženského herectví nový tón, moderní a dynamický. Filmaři si jejího umění povšimli poměrně pozdě, teprve v jejích třiceti letech. Od konce 50. let vytvářela před kamerou různé postavy, většinou introvertní, citově zraňované a plaché ženy, starostlivé a trpící manželky a matky, ale i vitální venkovanky mateřského typu. Jejími manželskými a rodičovskými partnery byli třeba J. Pántik (Prípad pre obhajcu, 1964; Ďaleko do neba, 1972), M. Huba (Smrť prichádza v daždi, 1965), J. Rozsíval (Deň, ktory neumrie, 1974), J. Bzdúch (Dievča z jazera, 1978) a Š. Mišovic (Na druhom brehu sloboda, 1984). Do českého filmu vstoupila koncem 60. let úlohou pyšné a elegantní dámy, sestry apatického vězně Frejhara (L. Tokoš) v povídce A v tom zámku, kterou natáčel debutující Milan Jonáš do připravovaného triptychu o osudech politických vězňů v 50. letech Návštěvy. Projekt však zůstal s příchodem normalizace nedokončen a veškerý film. materiál byl zničen. Druhým českým režisérem, který ji přizval ke spolupráci, byl Jaromil Jireš. V jeho životopisném dramatu …a pozdravuji vlaštovky (1972) tvořila s J. Vaškem rodičovskou dvojici nacisty popravené odbojové pracovnice Marušky Kudeříkové (M. Vášáryová). Nešťastnou matku předčasně zesnulé hlavní hrdinky si zopakovala i v jiném českém filmu, detektivce D. Kleina Zatykač na královnu (1973), kde její dcera, atraktivní laborantka Dagmar Králová (R. Rázlová), která se podílela na nezákonné výrobě a prodeji lihovin, byla svými spolupachateli zavražděna poté, co se pro ně stala nepohodlnou. Televize, kde začínala v 60. letech, jí poskytla herecké příležitosti v mnoha inscenacích, hrách i pohádkách, které jí nabídly postavy charakterem odpovídající jejím figurám divadelním, čeští diváci, pamětníci slov. pondělních inscenací ČST, ji viděl mj. v Buddenbrokovcích (1974), Americkej tragédii (1976) či v seriálu 30 případů majora Zemana (1947–79). Významná byla i její činnost recitační, rozhlasová a dabingová. Za zásluhy v oblasti div., film. a rozhlasové tvorby získala roku 2003 slovenské státní vyznamenání Pribinův kříž II. třídy. Zasloužilá umělkyně (1969).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!