V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

BUDAŘ, Jan

Jan BUDAŘ (* 31. 7. 1977 Frýdlant v Čechách)  – herec, scenárista, režisér, zpěvák a skladatel; bratr lékařky a malířky Jany Budařové. Vyrůstal nejprve v Liberci a od sedmi let v Brně, kde po maturitě na gymnáziu vystudoval herectví na JAMU (2000). Jako posluchač JAMU sbíral jevištní zkušenosti ve školním Studiu Marta (otec v Pokojíčku) a v brněnském Národním divadle (Vašek v Cirkusu Humberto). Důležitým mezníkem bylo tvůrčí setkání s režisérem Vladimírem Morávkem, který ho obsadil do svých inscenací v Klicperově divadle v Hradci Králové (Leartes v Hamletovi) a v Městském divadle v Karlových Varech (On v Něžné). V letech 2000–03 působil ve stálém angažmá v pražském Divadle Na zábradlí (Ferdinand v Schillerově tragédii Úklady a láska, Lionel ve hře Jane Bowlesové V Altánu, sebejistý švagr v Baladě o vídeňském řízku, detektiv ve hře Je suis, Samuel Worlitzer v brechtovském „gangsterském muzikálu“ Happy End), ale hostoval také v pražském Národním divadle (Romeo v Romeovi a Julii) a v hradeckém Klicperově divadle (Treplev v Rackovi). Je autorem scénické hudby k řadě div. inscenací (např. Vařený hlavy, Písek, Murlin Murlo). Spolu s Vladimírem Morávkem, s nímž spolupracuje v divadle nejčastěji, napsal scénář filmu Nuda v Brně (2003), v němž ztělesnil hlavní roli mírně retardovaného panice Standy Pichlíka a k němuž napsal i hudbu (Trilobit za herecký výkon, za hudbu a scénář, Český lev za herecký výkon a scénář). Dalším film. projektem, který připravil opět s Morávkem, byla tragikomedie Mareš a Hrubeš jsou kamarádi do deště (2005), kde kromě hudby a autorského podílu na scénáři vytvořil jednu z titulních postav revizora pražských dopravních podniků Václava Hrubeše, který se domnívá, že je frajer. Jiný typ outsidera představovala vedlejší postava fetujícího hokejového fanouška Bohouše Bursíka, za jejíž ztvárnění v Najbrtově hořké komedii Mistři (2004) získal Českého lva. Také dalšími kreacemi před kamerou prokázal schopnosti a cit pro pochopení a postižení charakteru svých hrdinů, ať už šlo o hlavní anebo vedlejší postavy komické, tragikomické či ryze dramaticky exponované: řidič kamionu Milan, který s kumpánem (Z. Suchý) ilegálně převádí uprchlíky, v Hřebejkově smutné komedii Horem Pádem (2004); nesmělý malíř Vladimír v Cieslarově hořké komedii Duše jako kaviár (2004), básník a výtvarník Jindřich Heisler, jehož milostný vztah se surrealistickou malířkou Toyen (Z. Stivínová (2)) evokuje režisér J. Němec v experimentální impresi Toyen (2005); účastník terapeutického programu v komunitě pro drogově závislé Filip v psychologické studii Roberta Sedláčka Pravidla lži (2006); pracovník supermarketu Mirek Šourek přezdívaný Úlisný ve Svěrákově smutné komedii Vratné lahve (2007); traktorista František Vingl, bratr retardovaného titulního hrdiny (I. Trojan), ve Vejdělkově tragikomedii Václav (2007; Český lev za vedlejší roli); muzikant Hruškovič v hořké hudební retrokomedii J. Nvoty Muzika (2007); pokrývač posedlý létáním rogalem Skokan v komedii D. Kleina Svatba na bitevním poli (2008); venkovský mladík Ota koprodukční retrokomedii Operace Dunaj (2009) polského režiséra Jacka Glomba; kariéristický rozhlasový technik, který touží být slavným reportérem, v Najbrtově okupačním dramatu Protektor (2009); syn italského velvyslance v Praze Enrico v hraném dokumentu J. Němce Holka Ferrari Dino (2009); Albín, švagr kancléře Riegera (J. Abrhám) v Havlově Odcházení (2011); kasař Oldřich Petiška v Nikolaevově okupačním dramatu Lidice (2011). Do role svérázného Radka, polského imigranta, s nímž prožije hlavní hrdinka Rosa (Carmen Machi) sled nečekaných událostí, ho obsadil španělský režisér Javier Rebollo v úspěšné komedii La mujer sin piano/Žena bez piana (2009). Příležitostně účinkuje v televizi (Rasistické historky, 2000; Otec neznámý aneb Cesta do duše výstrojního náčelníka, 2001; Voníš jako tenkrát, 2005; Hodina klavíru, 2007; seriály Trapasy, 2007; Soukromé pasti, 2008; Vyprávěj, 2009). Je zároveň lídrem, zpěvákem, skladatelem a textařem kapely Eliščina bandu, k jejimž písním natáčí osobité klipy. Projevuje se také jako pohotový moderátor kulturních akcí (nominační večer Českého lva, hudební festival Colours of Ostrava). Roku 2005 reprezentoval ČR na prestižním MFF v Berlíně, kde získal cenu Shooting Stars (Hvězda zítřka pro mladé evropské herecké talenty).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!