V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

RYBOVÁ, Linda

Linda RYBOVÁ (* 15. 10. 1975 Praha)  – herečka; manželka herce D. Prachaře. Maminka byla úřednice, tatínek pracoval jako korektor v časopise a nyní má vlastní grafické studio. Od dětství se věnovala baletu, který pak začala studovat v tanečním oddělení Státní konzervatoře v Praze, kde roku 1989 přešla na hudebně-dramatický obor. Roku 1996 získala první angažmá v Divadle Komedie, odkud po roce odešla do Divadla pod Palmovkou (Adéla v domě doni Bernardy, Célie v komedii Jak se vám líbí, Krista ve Slečně Julii, polly v Brechtově Krejcarové opeře, Eurydika v Anouilhově stejnojmenné hře, Cecilka v Hamptonových Nebezpečných vztazích, mafiánská milenka a zároveň trestuhodně netalentovaná herečka Oliva v Allenových Výstřelech na Broadwayi), z něhož se roku 2000 vrátila do svého prvního angažmá v Divadle Komedie (Hermie ve Snu noci svatojánské, Anjuša v Ostrovského hře Les, slečna Vera v detektivce Deset malých černoušků). Od roku 2002, kdy je herečkou ve svobodném povolání, hostuje na různých pražských scénách: v Národním divadle (Markéta Lazarová), Divadle v Řeznické (Rosa ve Vytetované růži, Miranda ve Fowlesově Sběrateli), Dejvickém divadle (Alice v Příbězích obyčejného šílenství) či Divadle Ta Fantastika (8 žen). V rámci Letních shakespearovských slavností hrála Olivii ve Večeru tříkrálovém a Regan a Kordelii v Králi Learovi. Rybová reprezentuje spíš intuitivní než technický typ herečky. Svými tělesnými rysy (subtilní dívčí postava, dlouhé plavé vlasy, výmluvné hnědé oči, plné rty) a niterným projevem s mazlivou intonací v hlase působí jako křehká, nevinná, zranitelná, až éterická bytost. Vzhledem ke svému základnímu hereckému vybavení a zjevu se stala vhodnou interpretkou naivních dívek, které jsou často obětí různých intrik a zájmů. Ve svých postavách, které oplývají zvláštní dráždivostí, osciluje mezi vnějším chladem a vnitřní citlivostí. K herectví ji inicioval vlastně film. Ve 14 letech se přihlásila díky inzerátu v novinách na konkurs pro představitelku hlavní dívčí role v dětském filmu Můj přítel d’Artagnan (1989) režiséra Radovana Urbana. Hrála v něm Verunu, prázdninovou kamarádku a první lásku třináctiletého hrdiny Mildy (Aleš Sýkora), který se vžívá do romantické postavy d’Artagnana a lidi ze svého okolí transponuje do dalších postav Dumasova románu Tři mušketýři. Verunu si představuje jako paní Bonacieuxovou a někdy i jako proradnou mylady Winterovou. Před kamerou se pak víc uplatňovala v televizi, buď v pohádkách (Žabí princ, 1990; Jaké vlasy má Zlatovláska, 1992; Anička s lískovými oříšky, 1993; O Nesytovi, 1994; Pohádka o splněných přáních, 1994; O princezně, měsíci a hvězdě, 1996; Spravedlivý Bohumil, 1998; Zlatá princezna, 2001; O Ječmínkovi, 2003; O uloupené divožence, 2007; Dům U Zlatého úsvitu, 2009), nebo dramatických příbězích (Andělský smích, 1995; Liščí doupě, 1997; Ex offo, 1998; Specialita šéfkuchaře, 2000; Úlet, 2003; Nekonečná neděle, 2003) a komediích (Ohnivé námluvy, 1995; Kráska a Netvor z triptychu Trosečníci, 2002). Mediálně sledovou „celebritou“ se stala díky vztahu a sňatku s D. Prachařem, s nímž vytvořila v úloze zdravotní sestřičky Kamily manželský pár v tv. seriálu Ordinace v růžové zahradě (2005–06). Hrála i v dalších seriálech (Hříchy pro diváky detektivek, 1995; Letiště, 2006; Trapasy, 2007). Na plátnech kin je zatím spíše vzácným hostem. Po delším čase od epizodky v Hřebejkově muzikálové retrokomedii Šakalí léta (1993) hrála vodníkem svedenou dívku v baladě Vodník z Brabcova poetického hororu podle Erbenovy básnické sbírky Kytice (2000). Vzápětí ji J. Svěrák obsadil do válečného dramatu Tmavomodrý svět (2001), kde jako dcera přednosty stanice Hanička Pecharová hrála milou statečného vojenského letce Františka Slámy (O. Vetchý), který však po návratu z války zjistí, že ho nahradil jiný muž, výpravčí Kaňka (J. Dulava). Ve dvou filmech se stala hereckou partnerkou svého manžela. Zatímco v rodinné snímku Kdopak by se vlka bál (2008) režisérky Marie Procházkové s ním představovala rodiče malé Gábinky (Marie Boková), v Tycově psychologickém snímku El Paso (2009) ztělesnila ambiciózní advokátku Báru Langerovou, která s spolu s kurátorem Kochtou (D. Prachař) hájí zájmy ovdovělé romské matky (Irena Horváthová). Objevuje se i v zahraničních filmech natáčených u nás jako byl mj. kafkovský Proces/The Trial (1992) s Anthony Hopkinsem či česko-americký krátký snímek Bridge/Most (2003), nominovaný na Oscara.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!