V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

RENČ, Filip

Filip RENČ (* 17. 8. 1965 Praha)  – režisér a herec; syn filmového režiséra Ivana Renče (* 1937), vnuk básníka, dramatika a překladatele Václava Renče (1911–1973), bratr výtvarnice a dětské herečky V. Renčové a hudebníka Dominika Renče (* 1978). Pochází z umělecky založené rodiny. Po maturitě na malostranském gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici pracoval rok jako asistent v Krátkém filmu, než byl roku 1985 přijat na obor dokumentární režie na pražské FAMU, kterou ukončil roku 1991. Ve filmu začínal jako dětský herec, zejména chlapecký a jinošský protagonista filmů Oty Kovala (Družina Černého pera, 1973; Jakub, 1976; Nechci nic slyšet, 1978; Julek, 1979; Kaňka do pohádky, 1981), Jiřího Hanibala (Levé křídlo, 1983), Jiřího Svobody (Zrcadlo pro Kristýnu, 1975; Papilio, 1986) a Tomáše Svobody (povídka Kapsář z triptychu Motiv pro vraždu, 1974). Objevil se však i v dalších filmech pro mládež ze současnosti i minulosti (Na startu je delfín, 1974; Pavlínka, 1974; Zakázaný výlet, 1981; Stav ztroskotání, 1983), v tv. inscenacích a pohádkách (Plácek, 1978; O štěstí a kráse, 1986; O třech synech, 1988; Putování po Blažených ostrovech, 1988; Strašidlo cantervillské, 1989; Koho ofoukne větříček, 1990) a v seriálu Třetí patro (1985). Nehrál nikdy líbivé typy, většinou šlo o problematické hrdiny – děti z rozvrácených rodin a vztahů nebo utlačované sociální případy. V sedmnácti letech, kdy jeho dětská bezprostřednost vyprchala, přestal téměř hrát a svůj zájem soustředil na film. režii. Už během studií zaujal několika především formálně pozoruhodnými dokumenty (Zapadákov, 1987; Fanstory, 1987; Srdíčko, 1988). Jako režisér natočil pět celovečerních filmů pro kina, vyznačujících se řemeslnou zručností, žánrovou poučeností a efektními tématy: psychologické drama z ústavu pro psychicky narušenou mládež Requiem pro panenku (1991), psychologický thriller Válka barev (1995), retromuzikál Rebelové (2001), adaptaci Vieweghovy knihy Román pro ženy (2005) a akční psychothriller Na vlastní nebezpečí (2008). Mezitím režíroval také v televizi (Polojasno, 1999; Černí andělé, 2001) a výsadní pozici si zajistil mezi tvůrci reklamních spotů pro naše i zahraniční firmy a videoklipů pro přední interprety populární hudby, zejména L. Bílou (Láska je láska, Zahrada rajských potěšení) a skupinu Lucie (Medvídek). Režijní zručnost prokazuje i v jevištních produkcích komerčního rázu (muzikály Rebelové, Kleopatra, Golem). Příležitostně se na plátně objevuje v hereckých epizodkách, do nichž ho obsazují jeho přátelé J. Svěrák (Jízda, 1994; Kolja, 1996; Tmavomodrý svět, 2001; Vratné lahve, 2007) a Zdeněk Zelenka (Nesmrtelná teta, 1993). Výrazněji se herecky projevil ve vlastním filmu Requiem pro panenku (1991) ve vedlejší roli číšníka Vikiho, milence mladé vychovatelky diagnostického ústavu (Alice Dráčová) a přítele zoufalé hrdinky Mariky (A. Geislerová), které se snaží pomoci v její složité situaci.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!