ABRHÁM, Josef
Josef ABRHÁM (* 14. 12. 1939 Zlín)
–
herec; manžel herečky
L. Šafránkové, otec dokumentaristy Josefa Abrháma (* 1977) a bratranec slov. režiséra Martina Hollého (1931–2004). Pochází z rodiny majitele cihelny, což mu později zkomplikovalo studia. Proto po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti (1957) pracoval nejprve v dělnických povoláních, než byl přijat na obor herectví na bratislavské VŠMU. Po roce přestoupil na pražskou DAMU, kde absolvoval roku 1962. Hrál ve vinohradském Divadle československé armády (
Zkrocení zlé ženy,
Letní hosté), hostoval v Národním divadle (
Zápas s Andělem,
Měsíc na vsi) a roku 1965 se stal jedním ze zakládajících členů Činoherního klubu v Praze, na jehož scéně exceloval během následujícího čtvrt století v desítkách výrazných rolí (mj. pan Mulligan v
Pensionu pro svobodné pány, Ivan Kaljajev v Camusových
Spravedlivých, medik ve hře Aleny Vostré
Na koho to slovo padne, Trofimov ve
Višňovém sadu, Treplev v
Rackovi, Herec v Gorkého hře
Na dně, Teddy v Pinterově
Návratu domů, Ivan Vojnickij ve
Strýčku Váňovi, Capitano ve Vostrého komedii
Tři v tom, Boris v Ostrovského
Bouři, Icharev v Gogolových
Hráčích, Vaněk v Havlově
Audienci, Macheath v Havlově
Žebrácké opeře). Před kamerou debutoval epizodkou svědka v Čechově detektivce
Kde alibi nestačí (1961) a větší rolí studenta Pepy ve středometrážním studentském snímku
V. Chytilové Strop (1961). Ve filmu nejprve ztělesňoval typy lehkovážných, prostopášných a tragicky nalomených mladíků: závozník s kriminální minulostí František Novák v Brynychově psychologickém snímku
Neschovávejte se, když prší (1962), hrdý mladík z terezínského ghetta zvaný Datel v Brynychově okupačním dramatu
Transport z ráje (1962), tv. opravář a nastávající otec Slávek v Jirešově debutu
Křik (1963), zhýralý nájemník Bernard Mulligan zvaný Bertík v adaptaci O’Caseyho div. frašky
Pension pro svobodné pány (1967)
J. Krejčíka, floutkovský milenec David Egon Huppert v Moskalykově psychologickém dramatu podle Lustigovy novely
Dita Saxová (1967), milenec řezníkovy manželky Jan Ptáček v komedii
O. Lipského „pozpátku“
Happy end (1967), dragounský poručík Rudi Macháček v Sequensově detektivní komedii
Partie krásného dragouna (1970). Velkou popularitu mu přinesly komické postavy roztomilých intelektuálů, šaramantních bonvivánů a sukničkářů ve
Smoljakových a
Menzelových komediích: psycholog Knotek v
Kulovém blesku (1978), knihkupec Dalibor Vrána ve
Vrchní, prchni (1980), prášilovský kníže Alexej Megalrogov v rozverném přepisu Vančurova románu
Konec starých časů (1989), elegantní lupič Macheath v havlovské ironické variaci
Žebrácké opery (1991) a hoteliér Brandejs v adaptaci Hrabalova románu
Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Do této kategorie spadají ještě přísný profesor Janda v
Lipského komedii „
Marečku, podejte mi pero!“ (1976), potrhlý pyrotechnik Ticháček v komedii
Z. Podskalského Trhák (1980) a hudebně nadaný šéf party falešných pojišťováků dirigent Krahulik v hrabalovské komedii
Andělské oči (1994)
D. Kleina a strojvůdce Eda Brandejs v Chlumského bláznivé okupační komedii
Stůj, nebo se netrefím (1998). Stejně přesvědčivě však ztvárňoval muže cynické a sebejisté svůdníky (
Morgiana, 1972;
Pokus o vraždu, 1973;
Holka na zabití, 1974). Vytvořil autentické postavy spisovatelů Jaroslava Haška (
Velká cesta, 1962) a Karla Čapka (
Člověk proti zkáze, 1989). Za roli ovdovělého tatínka a dejvického okrskáře Prokopa v Hřebejkově muzikálové retrokomedii
Šakalí léta (1993) získal Českého lva, na kterého byl nominován i za roli postaršího bohatého emigranta Evžena Beneše, u něhož v Toskánsku nalezne útočiště mladá vdaná žena (
A. Geislerová), v Hřebejkově smutné komedii
Kráska v nesnázích (2006). Jako už mnohokrát předtím vytvořil se svou ženou
L. Šafránkovou rodičovské dvojice také v Jasného poetické snímku
Návrat ztraceného ráje (1999) a v Mináčově tragikomedii
Všichni moji blízcí (1999), kde hrál maloměstského židovskou lékaře Jakuba Silbersteina. Abrhámovy lidské i herecké kvality patřičně ocenil dramatik, bývalý prezident a debutující film. režisér Václav Havel, když mu svěřil ústřední roli bývalého kancléře Riegera ve své film. adaptaci vlastní hry
Odcházení (2011). Velmi bohatá a pestrá je jeho galerie tv. hrdinů, jejichž osudy nejčastěji provázejí milostné peripetie (
Poslední dopis, 1973;
Upír ve věžáku, 1979;
Jak je důležité míti Filipa, 1979;
Panenka, 1981;
Švédská zápalka, 1982;
Tři spory, 1982;
Svatební cesta do Jiljí, 1983;
Případ Platfus, 1985;
Noc pastýřů, 1992;
Noc rozhodnutí, 1995;
Stenotypisté, 1995;
Play Strindberg, 1996;
Doktor Munory a jiní lidé, 1997;
Černá karta, 2005). Nejmenší diváci ho znají z mnoha tv. pohádek (
Pohádka o Faustovi, 1995;
O víle Arnoštce, 2001;
Elixír a Halíbela, 2001;
Trampoty vodníka Jakoubka, 2005;
Restaurace U Prince, 2005;
Kouzla králů, 2008;
Fišpánská jablíčka, 2008). Pro nejširší okruh diváků zůstane jeho nejznámější rolí postava sebevědomého a ctižádostivého lékaře a později primáře Arnošta Blažeje ve všech řadách seriálu
Nemocnice na kraji města (1978, 1981, 2003, 2008). Účinkoval také v dalších seriálech (mj.
Zaprášené historie, 1971;
Byl jednou jeden dům, 1974;
Dnes v jednom domě, 1980;
Bambinot, 1984;
Cirkus Humberto, 1988;
Druhý dech, 1989;
Přísahám a slibuji, 1990;
Náhrdelník, 1992;
Stříbrná paruka, 2001;
Náves, 2005 a
Hraběnky, 2007). Namluvil večerníčkový seriál
O zvířátkách pana Krbce a hlasem provázel mj. hudební pořad
Leonard Bernstein o hudbě. Jeho partnerkou na jevišti i před kamerou byla mnohokrát jeho manželka. Bilanční profil jeho osobního a uměleckého života natočil jeho syn pro cyklus ČT
Neobyčejné příběhy (2009).
