V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

PREISSOVÁ, Jana

Jana PREISSOVÁ rozená Drchalová (* 7. 2. 1948 Plzeň)  – herečka; manželka herce V. Preiss a matka herce Martina Preisse (* 1973). Od dětství měla blízko k hudbě a tanci. S rodiči (otec byl konstruktér-technik a maminka švadlena) hrávala ochotnicky divadlo v Rokycanech, kde vyrůstala. Jako školačka se účastnila recitačních soutěží. Chtěla studovat balet nebo archeologii. Když se ale rozhodovala, kam po gymnáziu, napsala si přihlášku na medicínu, letušku a pod vlivem okolí i na DAMU, kam byla ke svému překvapení napoprvé přijata. Po ukončení hereckého studia (1970) získala angažmá v pražském Divadle Na zábradlí, kde vytrvala rovných dvacet let. Od naivek, k nimž ji předurčil její něžný zjev křehké plavovlásky, které však dovedla často ladit do netradičních poloh, ať komických, či tragických, se propracovala k velkým rolím charakterním jak klasického, tak i moderního repertoáru. Zde zářila jako představitelka subtilních a lyrických žen stravovaných ohněm touhy, nadějí a emocí, typové dispozice postupně obohacovala moderně cítěným a dramaticky záměrně rozporným výrazem: Alexandra v Ostrovského hře Talenty a ctitelé, Miranda v Shakespearově Bouři, Serafína Korzuchinovová v Bulgakovově Útěku, Grušenka v Bratrech Karamazových, Máša ve Třech sestrách, Lady Macbeth z Macbetha, Klytaiméstra z Ifigenie v Aulidě, Elvíra v donu Juanovi, Zuzana v Havlově Largu desolátu. Prologem jejího vstupu do Národního divadla v Praze, jehož členkou činohry se stala roku 1990, bylo hostování v titulní roli Strindbergovy Slečny Julie (1988). Díky svým profesionálním schopnostem (skvělá dikce spojená s přirozeným projevem) se na naší první scéně rychle adaptovala a uplatnila v komplikovaných postavách, plných vášnivé i zjitřené citovosti, rozporuplné povahy a znovuobrozující vnitřní síly: paní Pearceová v Pygmalionu, královna Kunhuta ve Falkenštejnovi, Goldoniho Mirandolína, Raněvská ve Višňovém sadu, bílá macecha v Roku na vsi, Emilie v Komedii omylů, Schillerova Marie Stuartovna, královna Alžběta v Richardovi III. Ráda účinkuje na komorní scéně Divadla Kolowrat (Alice ve Strindbergově Tanci smrti) a hostuje také v Divadle Na zábradlí (Pod modrým nebem). Před film. kamerou začínala ve filmech studentů FAMU. Profesionálně debutovala (pod jménem Drchalová) epizodní rolí kadeřnice v Machově tragikomedii Klec pro dva (1967). Poté vytvořila, stále ještě pod svým dívčím jménem, hlavní ženskou postavu v poetickém Menzelově zfilmování Vančurova Rozmarného léta (1967). Její provazochodkyně Anna a společnice kouzelníka Arnoštka (J. Menzel) okouzlila svým luzným dívčím zjevem všechny mužské obyvatele malého městečka, zejména však eroticky vzrušila trojici přátel zralého věku – lázeňského mistra Antonína Důru (R. Hrušínský), majora Huga (V. Brodský) a abbého Rocha (F. Řehák). Menzel ji poté obsadil ještě do epizodky artistky Lilly v hudební komediii Zločin v šantánu (1968). V povídce Přejetá dívka z Hoblova triptychu podle próz Ivy Hercíkové Velká neznámá (1970) hrála kamarádku hlavní hrdinky (A. Čunderlíková) a v adaptaci klasické francouzské Labichovy frašky Slaměný klobouk (1971) O. Lipského byla čipernou služkou Virginií. To ovšem byly převážně drobné role, nebo dokonce epizody. Větší postavu jí nabídl až D. Klein v detektivce odehrávající se na pozadí sociálních bouří ve druhé polovině předminulého století Tajemství zlatého Buddhy (1973). Hrála v něm dceru dělnického funkcionáře Janaty (M. Sandhause), zavražděného bohatým továrníkem baronem Riessigem (O. Brouska) kvůli tajným dokumentům, ukrytým v ukradené zlaté sošce Buddhy. Z podobného prostředí čerpal i film K. Kachyni Pavlínka (1974), v němž jí připadla opět menší role předčasně zemřelé matky titulní hrdinky (B. Hausnerová). V biografickém filmu režiséra Otakara Vávry o vzájemné lásce básníka Jana Nerudy (J. Bartoška) a Karolíny Světlé (B. Turzonovová) Příběh lásky a cti (1977) ztělesnila Nerudovu „věčnou milenku“, tolikrát oklamanou a přece stále věřící Annu Holinovou. V sérii maminek pokračovala postavou matky Julia Fučíka (F. Renč) v lyrické poémě o dětství komunistického intelektuála Julek (1979), kterou natočil Ota Kosek, a maminkou desetiletého Tomáše Lorence (Martin Filip), chudou pradlenou v malebném lázeňském městě v dalším Kovalově dětském filmu Modré z nebe (1983). Na plátně se znovu a – zatím naposled – připomněla po deseti letech vedlejší úlohou matky představené, za jejíž ztvárnění v historickém dramatu debutujícího Petra Hviždě Řád (1994) obdržela Českého lva. Je-li vůči ní skoupější film, televize využívá jejího umu i půvabu ve výraznější míře. Na obrazovce vytvořila desítky rolí od pohádkových princezniček až po velké postavy světové klasiky a současně se stala oblíbenou představitelkou moderních mladých žen v inscenacích a pohádkách Záhořanský hon (1968), Manon Lescaut (1970), Šest uprchlíků (1970), O Pomněnce (1971), Mrtvý princ (1971), Doňa Perfecta (1974), Ze života hmyzu (1974), Aeskulapův přístav (1974), Jak se ševcem šili čerti (1975), Holka modrooká (1976), Skleník (1976), Stane se (1977), podezřelé okolnosti (1977), Král jelenem (1977), Bílá kočička (1979), Smrt císaře a krále Václava IV. (1979), Pět milionů za Alvara (1979), Zločin na poště (1980), Triptych o lásce (1980), Měsíční tónina (1981), Hodina splněných přání (1983), Cizí holka (1984), Srdíčko (1987), Putování po Blažených ostrovech (1988), Milionová láska (1988), Černovláska (1988), Dobro a zlo (1989), Berenika (1989), Tajemství (1991), Život a dílo skladatele Foltýna (1992), S vyloučením veřejnosti (1992), Světýlka z blat (1992), O moudré Sorferině (1995) Ex offo (1998) a mnoha dalších. K tomu nutno doplnit ještě seriály Matka (1975), Doktor z vejminku (1982–83), My všichni školou povinní (1984), Synové a dcery Jakuba skláře (1985), Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Přísahám a slibuji, 1990; Náhrdelník (1992), Laskavý divák promine, 1994; Draculův švagr (1996) a Dobrá čtvrť (2005). Celou plejádu film. i tv. hrdinek svou popularitou zastiňuje postava baletky Anny a svobodné matky neposedného synka Vaška (T. Holý), jemuž se podaří v rodinných komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) nalézt pro sebe tatínka v horolezci Lubošovi (F. Němec). Hlasové dispozice příjemně posazeného témbru využívá v rozhlase a před dabingovým mikrofonem; za výkony v dabingu jí byla udělena dvakrát Cena Františka Filipovského (1995, 1998). Věnuje se výchově nových adeptů herectví na Pražské konzervatoři.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!