V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

PREISS, Viktor

Viktor PREISS (* 13. 3. 1947 Praha)  – herec; syn herečky J. G. Preissové, manžel herečky J. Preissové a otec herce Martina Preisse (* 1973). Ačkoliv měl díky matčině profesi od dětství k herectví velmi blízko, zpočátku ho spíš lákala novinařina. Až na říčanském gymnáziu se začal intenzivně věnovat recitaci poezie a konečnou volbu povolání ovlivnilo jeho přátelství s posluchačem DAMU M. Masopustem. Po absolvování herectví na DAMU (1969) byl angažován Otou Ornestem do Městských divadel pražských. Od roku 1983 patří k předním členům hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Už během prvního čtrnáctiletého angažmá se vyhranil jako všestranný herec moderního a dynamického, spíše civilního projevu v širokém spektru rolí – od charakterních přes konverzační po muzikálové – se schopností přesvědčivě ztvárnit psychologicky komplikované, citově přeexponované, vnitřně rozpolcené charaktery i vyšinuté jedince. Z jeho nejvýraznějších jevištních rolí jmenujme alespoň Karla Moora v Schillerových Loupežnících, Orfea v Eurydice, Jánošíka v muzikálu Malované na skle, Svidrigajlova ve Zločinu a trestu, Shafferova Amadea, Rostandova Cyrana z Bergeracu, Hendrika Hofgena v Urmefistovi, Záviše z Falknštejna, Kerženceva v Ubohém vrahovi či Viktora Champsboisyho ve frašce Brouk v hlavě. Pohostinsky vystupoval a režíroval i na jiných scénách (Divadlo Na zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce). Před kamerou začínal na přelomu 60. a 70. let v televizi, která se stala vedle jeviště jeho druhou hlavní platformou. Na obrazovce, kde měl často za partnerku svou manželku, účinkoval v desítkách inscenací a filmů všech žánrů: Dino (1967), popel (1969), Manon Lescaut (1970), První radosti (1971), Schovanka (1973), Nepřátelé veřejnosti (1974), Ze života hmyzu (1974), Vilém Rozkoč (1975), Lekce z přítomnosti (1975), Mozartovské miniatury (1976), Vánoční romance (1977), Lakomec (1978), Na dvoře vévodském (1979), Džungle před tabulí (1980), Scapinova šibalství (1980), Netopýr (1981), portrét (1982), Karel Hynek Mácha (1983), Tři mušketýři (1983), Na dosah ruky (1984), Skok (1985), Případ Kolman (1986), Pan Pickwick (1986), Fantom opery (1987), Viktor Veliký (1988), Bronzová spirála (1988), Bankovní dům Daubner (1989), Radostný život posmrtný (1990), Nepoužitelný Max (1991), Milostivé léto (1991), Miláček Ornifle (1991), Život a dílo skladatele Foltýna (1992), Rodinná slavnost (1994), Generálka Jeho Veličenstva (1995), Koncert (1996), Vzpomínka na Hamleta (1996), Legenda Emöke (1997), poklad pana H. (1998), Ex offo (1998), Arrowsmith (1999), Gambit (2000), politik a herečka (2001), Manželka Ronalda Sheldona (2001), Brouk v hlavě (2002), Vyvraždění rodu Greenů (2002), Miláček (2002), Lakomec (2003), Vrah jsi ty! (2003), Můj otec a ostatní muži (2003), Žil jsem s cizinkou (2005), Operace Silver A (2007), Kanadská noc (2008) aj. Pravidelně se s ním setkávají nejmenší diváci v pohádkách O Pomněnce (1971), Princezna Turandot (1974), Sněhurka (1979), Taneček přes dvě pekla (1982), Andulka a pan Pětiočko (1983), Tlustý pradědeček (1984), Jak se tančí brumbambule (1985), Klaním se měsíci (1991), Hvězdopravcův dar (1994), pohádka o splněných přáních (1994), O princezně, která nesměla na slunce (1997), Ošklivá princezna (1999), Peklem s čertem (2002), 100+1 princezna (2006) aj. Namluvil oblíbený seriál večerníčků o dobrodružstvích malé vydry Vydrýsek (2002). Pro dokreslení celkového obrazu jeho tv. tvorby musíme zmínit také seriálové tituly F. L. Věk (1971), Nemocnice na kraji města (1978), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Náhrdelník (1992), Hříchy pro pátera Knoxe (1992), Draculův švagr (1996), Hospoda (1996–97), Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (1999) a Místo nahoře (2004), Četnické humoresky 3 (2006), Nemocnice na kraji města – nové osudy (2008), Ach, ty vraždy! (2010). Jako režisér natočil pro ČT krátký dokument Být hercem v Čechách (1993) z cyklu Svět kolem mne a mikrokomedii podle povídky H. M. Sakiho Léčba neklidem (2004) z cyklu Nadměrné maličkosti. Uplatňuje se též jako moderátor tv. a rozhlasových pořadů (Báječný svět). Mnohem skromnější počet rolí zahrnuje jeho kinematografické konto, které vyplnil vedlejšími i hlavními postavy. Po menší úloze mladého chlapce Pavla z Čechova filmu Svatba bez prstýnku (1972), natočeného podle Otčenáškova románu Kulhavý Orfeus, vytvořil s M. Vančurovou dvojici titulních hrdinů v Balíkově milostném příběhu z poválečných dnů Milenci v roce jedna (1973). Hrál v něm lehkomyslného studenta práv a nadšeného kinoamatéra Pavla, který prožívá první skutečně hluboký vztah k dívce, psychicky poznamenané trýznivými vzpomínkami na pobyt v koncentračním táboře. Z dalších nemnoha hereckých úkolů, jimiž ho filmaři pověřili, vynikají postavy proradného správce v pohádce H. Bočana S čerty nejsou žerty (1984), u D. Kleina hrál nenapravitelného sukničkáře a podvodného pojišťovacího agenta Viktora v hrabalovské komedii Andělské oči (1994) a advokáta Sojky v retrokomedii Konto separato (1996), dále disidentského dramatika v Nikolaevově retrokomedii Báječná léta pod psa (1997), majora Skokana ve válečném dramatu Tmavomodrý svět (2001) J. Svěráka a zachovalého důchodce a pasažéra taxíku Jindřicha Požára v Kotíkově komedii Všechno nejlepší! (2006). Na plátně vytvořil také několik historických osobností, např. komunistického politika a novináře Jana Švermu (Dvacátý devátý, 1974), spisovatele Jakuba Arbese (Romaneto, 1980), politika a básníka J. V. Friče (Veronika, 1985), krále Václava I. (V erbu lvice, 1994). Řadu životopisných portrétů mu nabídla i televize: představoval např. J. K. Tyla (Had z ráje, 1980), skladatele Roberta Schumanna (Měsíční tónina, 1981), doktora Fleminga (Dialog s doprovodem děl, 1982), Jiřího Wolkera (Těžká hodina, 1986), Diderota (Lidumil, 1994) a K. Hašlera (Pražský písničkář, 1997). Je laureátem řady ocenění za herecké výkony v divadle (Cena Thálie 1999 – Cervantes a don Quijote v muzikálu Muž z La Manchy), rozhlasu (Neviditelný herec), dabingu (Cena Františka Filipovského 2003) a televizi (Státní cena Klementa Gottwalda 1988, Televizní cena 2003 – Viktor Champsboisy v Brouku v hlavě, Cena Elsa 2004 – farář Toufar v In nomine patris). O jeho popularitě svědčí mj. opakovaná vítězství v divácké anketě TýTý (1998, 2003). Významná je jeho pedagogická činnost na DAMU. Cyklus rozhlasových rozhovorů s herci publikoval s Jitkou Škapíkovou v knize Báječný svět (2006), kterou doprovodil vlastními ilustracemi. Nad jeho životem a tvorbou se zamýšlí kompilativní monografie pofiderních hodnot Viktor Preiss (1998), kterou napsal Pavel Trojan.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!