V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

BOČAN, Hynek

Hynek BOČAN (* 29. 4. 1938 Praha)režisér a scenárista. Vyrůstal v Libni jako syn právníka, který zemřel, když mu bylo dvanáct let. Jako patnáctiletý hrál v Sequensově filmu Olověný chléb (1953) jednu z dětských postav, syna předměstského obchodníka (V. Řepa) Pepíka Olšinku, který se nakonec připojí k partě proletářské mládeže. Při natáčení se seznámil s tehdejším asistentem režie Ladislavem Helgem, který ho po maturitě připravil na zkoušky na FAMU, kde vystudoval režii (1956–61). Pak byl zaměstnán ve FSB: nejprve asistent režie, pak jako pomocný režisér. Sám debutoval tragikomedií Nikdo se nebude smát (1965) podle povídky jednoho ze svých učitelů Milana Kundery. Tímto filmem a adaptací Páralovy Soukromé vichřice (1966), odhalující životní stereotypy, které nemilosrdně zasahují citovou a milostnou sféru, se přihlásil k tvůrcům nové vlny 60. let. Také v další jeho tvorbě převažuje zájem o postavení člověka v podmínkách různě deformované společenské reality, přitom se často opírá o literární předlohy. Vedle již zmíněných autorů adaptoval prózy Karla Michala (historické drama z konce třicetileté války Čest a sláva, 1968), Karla Misaře (psychologické drama mladého vychovatele z ústavu pro narušenou mládež, Pasťák, 1968, 1990) a Jana Kostrhuna (příběhy z moravského venkova Plavení hříbat, 1975; Tvář za sklem, 1979; Pytláci, 1981; Vinobraní, 1982). Nástup normalizace zastavil výrobu roztočeného filmu Pasťák, jehož materiál skončil v trezoru (dokončil a uvedl ho do kin 1990). Po delší „vynucené“ odmlce, částečně vyplněné tv. prací (seriál podle Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu, 1969) a režií dabingu, se vrátil k filmu kriminální komedií Muž z Londýna (1974). Ani atraktivní herecké obsazení v čele s V. Menšíkem nemohlo tituly Parta hic (1976) a Půl domu bez ženicha (1980) povznést nad průměr tehdejší komediální produkce. Lépe dopadla smutná komedie o mládí „pošetilého“ starce Smích se lepí na paty (1986), kde herecký koncert V. Brodského, J. Kemra a P. Čepka výrazně doplnila J. Bohdalová. Nápaditost a invenci projevil Bočan u pohádkové komedie S čerty nejsou žerty (1984), jejíž kvalit a diváckého ohlasu již nedosáhla další pohádka O zapomětlivém černokněžníkovi (1991). V 90. letech navázal spolupráci se prozaikem Jiřím Stránským, podle jehož autobiografických námětů, vypovídajících o lidské houževnatosti a mravní nezávislosti v těžkých podmínkách komunistického teroru, natočil psychologický snímek Bumerang (1996) a dobrodružný seriál Zdivočelá země (1997, 2001, 2008), z jehož první řady sestříhal celovečerní film pro kina (1997). Už od 70. let nacházel další tvůrčí zázemí v televizi, kde postupně režíroval řadu inscenací a tv. filmů nejrůznějších žánrů od detektivek (Zvláštní případ, 1971), přes komedie (Dívka světových parametrů, 1979; Svatební cesta do Jiljí, 1983; Klauni a vlastenci, 1990; Uniforma, Žabák, 2001) až po pohádky (Pofoukej mi jahody, 1991; Láska rohatá, 2008; Princezna Ano, 2009). Postupně se stal seriálovým specialistou a zejména od 90. let se na tvorbu tv. sérií i seriálů soustředil takřka výhradně (mj. Slavné historky zbojnické, 1987; Druhý dech, 1989; Co teď a co potom?, 1991; Přítelkyně z domu smutku, 1993; O zvířatech a lidech, 1994; Když se slunci nedaří, 1995; Zdivočelá země, 1997, 2001, 2008;Hotel Herbich, 1999; Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, 2003; Poslední sezona, 2006). Roku 2001 debutoval i na divadle režií hry Jiřího Brdečky Žito kouzelník v pražském Studiu Ypsilon.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!