V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MARWILLE, Suzanne

Suzanne MARWILLE rozená Marta Schöllerová, provdaná 1. Schullerbauerová, jiné prameny uvádějí též Schelerbauerová, Schulerbauerová, Schulbauerová, 2. Hessová (* 11. 7. 1895 Praha, † 14. 1. 1962 Praha)filmová herečka a scenáristka; manželka režiséra M. Friče a matka herečky M. Fričové. O jejích hereckých a kinematografických začátcích se traduje, že v dětství hrála na jevišti po boku spisovatelky Popelky Biliánové a jako vdaná mladá dáma zaujala svou zajímavou tváří v hledišti Vídeňského divadla někoho z jednoho film. štábu. Nezvratným faktem zůstává, že u zrodu a rychlého vzestupu její kariéry stál režisér a majitel film. společnosti a výrobny Weteb V. Binovec, který z ní cíleně a systematickou péčí po vzoru hollywoodských a berlínských studií učinil první skutečnou ženskou hvězdu českého filmu. Údajně vymyslel i její mezinárodně znějící pseudonym, a to složením první slabiky jejího křestního jména Marta a druhé slabiky jména Willy, které tehdy užíval místo českého Václav. Na profilu produkce firmy Weteb se od roku 1918 nepodílela jen jako herecká protagonistka, ale také jako dramaturgyně, scenáristka a umělecká vedoucí. Před kamerou se pod režijním vedením V. Binovce tříbil její neškolený herecký projev v portrétech nejrůznějších ženských typů, většinou titulních hrdinek. Nejlépe jí vyhovovaly dramatické postavy vášnivých a osudových žen záhadných povah i nebezpečných sklonů, pro které ji předurčovala štíhlá a pružná postava, elegantní a graciézní zjev (temná tvář s hustými černými vlasy a tajemným pohledem), např. znuděná a rozmarná bankéřova žena Suzanne v dramatu A vášeň vítězí (1918), indická tanečnice Bogra a hraběnka Elisa ve špionážním dramatu Bogra (1919), nešťastná matka Regina v dramatu Sivooký démon (1919), přelétavá Tereza Melanová v dramatu Plameny života (1920), nespokojená slečna Torsenová ve film. adaptaci Hamsunova stejnojmenného románu Poslední radost (1921) nebo titulní hrdinka Zina ve špionážním příběhu Madame Golvery (1923). Stejně suverénně zvládla postavy žen a dívek venkovských (hostinského dcera Žofka z Černých myslivců, 1921; slov. ošetřovatelka Maryša z vlasteneckého filmu Za svobodu národa, 1920) i proletářských dívek městských (prodavačka Pepča z dramatu Děvče z Podskalí, 1922). Snadno si poradila také s úlohami „rozkošných diblíků“, jejichž prototypem byla gymnazistka Irča Černá z komedií Irčin románek I., II. (1921) a mezi něž patřila mj. výstřední a lehkomyslná Zuzana v komedii Ošálená komtesa Zuzana (1918) a zazobaná dcerka velkého průmyslníka Marta Simonová, která se v Románu boxera (1921) zamilovala do chudého chlapce, z něhož se stal významný sportovec (F. Rose). Pečlivě udržovaná fyzická kondice jí umožnila podávat před kamerou i náročné sportovní výkony, zejména lyžařské, jak prokázala v komedii V. Binovce Noc tříkrálová (1922). Když se v polovině 20. let rozešla s Binovcem za soudní dohry, hrála ve filmech jiných režisérů, ale většinou už jen vedlejší role spíše dekorativního rázu. Objevila se i v několika německých a švýcarských filmech. Její kariéru umělecky povznesla na sklonku němé éry spolupráce s M. Fričem, za něhož se záhy provdala a který ji pověřil hlavními ženskými úlohami v několika svých němých a zvukových filmech. Ztvárnila např. Frantinu v adaptaci populárního románu Jana Klecandy Páter Vojtěch (1928), schovanku starého varhaníka (K. Hašler) v dramatu Varhaník u sv. Víta (1929), neteř „stréčka Křópala“ (V. Šindler) v komedii Vše pro lásku (1930), princeznu Annu Luisu v burianovské veselohře Pobočník Jeho Výsosti (1933), světáckou barovou tanečnici Karlu Richtrovou a současně jeptišku Angeliku v melodramatu Sestra Angelika (1932) a nevěrnou Polanu ve zfilmování románu Karla Čapka Hordubalové (1937). Tím se její umělecká činnost definitivně uzavřela. Hrála v sedmatřiceti němých a třech zvukových filmech, z čehož k sedmi napsala scénář a u jednoho byla navíc autorkou námětu (Děvče z Podskalí, 1922).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!