V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LHOTOVÁ, Jarmila

Jarmila LHOTOVÁ rozená Pošíková, provdaná 2. Pachlová (* 11. 9. 1902 Vídeň, † 23. 8. 2006 Vermont, USA)  – herečka; manželka letce-akrobata doktora Zdeňka Lhoty (1896–1926) a matka kanadské krasobruslařky Jarmily Pachlové. Původně chtěla být operní zpěvačkou, ale ze zdravotních důvodů se musela pěvecké kariéry vzdát. Herectví studovala soukromně u E. Vrchlické a k filmování se dostala zcela náhodou, když doprovázela kamarádku do film. ateliérů na Vinohradech. Zde si jí povšiml režisér Krňanský a obsadil ji do nedochovaného němého snímku Loretánské zvonky (1929), kde hrála znásilněnou dívku Marcelu Pacholíkovou, která ze zoufalství skočí z Kampy do Vltavy. I v jeho dalších němých a zvukových filmech melodramatického ladění podle dobových románů představovala sličné a ušlechtilé dívky a vdané mladé ženy, jejichž osudy provázejí milostná dilemata: v rolích manželů a milých měla za partnery K. HašleraK. Lamače (Adjunkt Vrba, 1929), K. Jičínského (Starý hřích, 1929), J. W. Speergera (Černý plamen, 1930). Z této galerie trochu vybočuje nesympatická postava vdovy Žalákové v Krňanského adaptaci známého Raisova románu Zapadlí vlastenci (1932). Po charakterní roli rozvedené paní Ady Friedmannové, podezřelé z vraždy, v detektivce S. Innemanna Vražda v Ostrovní ulici (1933) ztvárnila titulní úlohu nešťastně provdané statkářské dcery Jindry Jarýnové v melodramatu K. Lamače Jindra, hraběnka Ostrovínová (1933). Na plátně se ještě mihla ve Vávrově historickém dramatu Rozina sebranec (1945). Na jevišti vystupovala u E. F. Buriana v pásmu písní a veršů a v Městském divadle na Královských Vinohradech hrála Julii v Shakespearově Romeovi a Julii. V polovině 30. let, po svém druhém sňatku (její první manžel tragicky zahynul) s majitelem továrny na čokoládu RUPA Janem Pachlem, zanechala herecké dráhy. Roku 1948 emigrovala s rodinou do Velké Británie a potom do Kanady. Své vzpomínky shrnula v knize Dreams Upon the Stars: A Memoir of a Century (1997; Hvězdné sny: Paměti jednoho století). V 90. letech několikrát navštívila Prahu.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!