V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LÁBUS, Jiří

Jiří LÁBUS (* 26. 1. 1950 Praha)herec; bratr architekta Ladislava Lábuse (* 1951). Po tatínkovi architektovi patrně zdědil malířské vlohy a zásluhou maminky, zdravotní sestry u závodního lékaře Národního divadla, zhlédl na této scéně snad všechny slavné Radokovy a O. Krejčovy inscenace. Jako gymnazista navštěvoval dramatický kroužek na Lidové škole umění. Jakmile absolvoval studium herectví na DAMU (1972), angažoval ho J. Schmid do libereckého Studia Ypsilon, se kterým přešel v roce 1978 do Prahy a k jehož oporám patří dodnes. Hrál téměř ve všech inscenacích tohoto autorského divadla (Věčný manžel, Král Ubu, Mam’zelle Nitouche, Mackbeth, Život a smrt K. H. Máchy, Lazebník sevillský, Divadlo za časů Nerona a Seneky, Amerika, Mozart v Praze, Prodaná nevěsta, Rusalka aj.) i v ypsilonských improvizacích (Večer na přidanou, Večery pod lampou). Za roli podváděného manžela Antoina Bonneaua v Lasicově inscenaci Vianovy komedie Hlava Medúzy obdržel Cenu Thálie (1997). Vedle toho hostoval v činohře Národního divadla (Višňový sad), Divadle pod Palmovkou (Platonov), ve Viole (Utrpení mladého Werthera), v Divadle Rokoko (Koza) a Divadle Ungelt (Play Strindberg). Vybaven pěveckými a improvizačními schopnostmi rozvíjí zejména groteskní způsob div. myšlení od polohy drastické a excentrické komiky, parodické sebehry, nonsensu a herecké persifláže až k postavám, které současně vyžadují dramaticky závažněji koncipovaný výraz i subtilnější tragikomické prostředky. Ještě jako posluchač DAMU se začal objevovat na film. plátně v epizodních chlapeckých postavách (Maturita za školou, 1973; Milenci v roce jedna, 1973; Hřiště, 1975). Následovaly větší tragikomické i vážné postavy mladých mužů, deformovaných, narušených a psychicky i fyzicky poznamenaných, většinou dělnických profesí a již bez čistého trestního rejstříku: koktavý a zamindrákovaný řidič a bezděčný vrah Eda v detektivce D. Kleina Zatykač na královnu (1973), delikventní mladík Honza Tomáš v Brynychově psychologickém filmu Noc oranžových ohňů (1974), koktavý brusič nožů Petr, člen lupičské bandy, v dětském snímku Věry Plívové-Šimkové Páni kluci (1975), příslušník pražské galérky z prvních let po osvobození Kotlán zvaný Pivo v Tomanově kriminálním retrofilmu Smrt na černo (1976), malý vesnický kolaborant Véna v gottwaldovském filmu Antonína Máši Proč nevěřit na zázraky (1977), zamindrákovaný blbeček Jéňa v Novákově příběhu ze života party melioračních dělníků Muž s orlem a slepicí (1978) a nepoctivý vrchní v Herzově Křehkých vztazích (1979). Ničemy v té době vyvažovala i řada epizodních úloh kladných hrdinů – ať už policistů (Smrt mouchy, 1976; Stíhán a podezřelý, 1978; Jak rodí chlap, 1979), vojáků (Boty plné vody, 1976; Drsná Planina, 1979) či úředníků (Případ mrtvých spolužáků, 1976). Z řady jeho vedlejších postav ve filmech natočených ve 2. polovině 70. let stojí připomenout bratra hlavní hrdinky (D. Bláhová) v komedii V. Chytilové Hra o jablko (1976), sympatického filmaře Honzu v dalším filmu režisérky Plívové-Šimkové Jak se točí Rozmarýny (1977) a skláře Frantu v Adlerově příběhu Střepy pro Evu (1978). Během 80. let byl film. diváky vnímán jako veskrze komediální herec v souvislosti s jeho prezentací komika-baviče na tv. obrazovkách. S D. Veškronovou vytvořil ústřední dvojici sourozenců se zamotanými životními osudy ve ztřeštěné komedii Tomáše Svobody Blázni, vodníci a podvodníci (1980). Jeho vesnické křupany reprezentují především člen amatérské dechovky Šišák v Muchnově hudební komedii Únos Moravanky (1982) a živočichář Béďa v Troškově divácky vděčné trilogii situačních komedií Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Jako houslista Zdeněk Louda hraje s D. Kolářovou rodičovský pár, jejichž domácnost a manželství málem rozvrátí robotická babička, v Rychmanově téměř hororové komedii „Babičky dobíjejte přesně!“ (1983). Kromě postav otců, jimiž přispěl ještě do filmů Můj přítel d’Artagnan (1989), Nesmrtelná teta (1993), Tmavomodrý svět (2001) a Silný kafe (2004), hrál také strýce (Všichni moji blízcí, 1998; Non plus ultras (2004). V 90. letech překvapil na plátně několika závažnými kreacemi, v nichž prokázal charakterové herectví s hlubším psychologickým zázemím. Za svůj výkon, jaký předvedl v dvojroli bohatého a zásadového strýce Jakoba a otce mladého hrdiny Karla Rossmana (M. Dejdar) v Michálkově psychologickém dramatu na motivy Kafkova románu Amerika (1994), získal Českého lva. Pozoruhodné jsou i jeho postavy v dalších Michálkových filmech: kolaborující farář Kubišta v melancholickém dramatu na motivy Demlovy knihy Zapomenuté světlo (1996) a nesmlouvavý realitní agent ve smutné komedii Babí léto (2001). Úlohou trafikanta, který se sexuálně ukájí důmyslným masturbačním přístrojem a pohledem na tv. hlasatelku (A. Wetlinská), zapadl mezi bizarní hrdiny se sexuálními úchylkami ve Švankmajerově černé grotesce Spiklenci slasti (1996). Z posledních film. rolí připomínáme alespoň šéfa hotelu U Zlatého města Prahy v adaptaci Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) J. Menzela, starosta ve Vejdělkově tragikomedii Václav (2007), záletný noční vrátný Zdenda v Krajňákově letní koledii Poslední plavky (2007), bodrý lampasák Pepča v Michálkově hořké komedii O rodičích a dětech (2008), ministr zemědělství v Sedláčkově satirické komedii Muž v říji (2009) a Hanuš, tajemník bývalého kancléře Riegera (J. Abrhám) v Havlově zfilmování vlastní hry Odcházení (2011). Neodmyslitelnou součástí jeho herecké práce je také tv. a rozhlasová tvorba, kde znamenitě uplatňuje improvizační a imitátorské schopnosti. V partnerské dvojici s O. Kaiserem se těší značné oblibě díky zábavným tv. pořadům Možná přijde i kouzelník (ČST), Ruská ruleta (Nova) a Zeměkoule (ČT). Svůj interpretační a autorský potenciál zúročují společně od konce 80. let také před rozhlasovým mikrofonem v seriálu Besedy u umakartového stolu aneb Hovory o ničem, a zejména v ojedinělém projektu, nekonečném seriálu o rodině Tlučhořových s názvem Rodinka (od roku 1991 dosud), v němž namlouvají všechny postavy. Spolu vystupovali už v Ypsilonce v jevištním pásmu skečů, písniček a žertů Jsme sví a hráli ve filmech Revue na zakázku (1982), Velká filmová loupež (1986) a Slunce, seno, erotika (1991). Výborně rozumí dětem. Jeho romantické založení mu dovoluje lehce vplouvat do světa dětské fantazie. Proto rád hraje v pohádkách a filmech pro děti určených pro kina (Lotrando a Zubejda, 1997; Čert ví proč, 2003) nebo tv. obrazovku (O chudém královstvíčku, 1979; Chudák muzika, 1981; O princezně Solimánské, 1984; O holiči a barvíři, 1996; O zámku v podzámčí, 1996; Poslední kouzlo, 2006; Nebe a Vincek, 2008; Dilino a čert, 2008; O království z nudlí a štěstí bez konce, 2009). Dětské publikum ho zná také z naučného tv. seriálu Hraní o čtení, z jeho spoluúčinkování v TKM a ve Studiu Kamarád (mj. mluví loutkovou postavičku Jů ze seriálu Jů a Hele), a především jako zlotřilého čarodějníka II. kategorie Rumburaka z Vorlíčkových a Macourkových seriálů Arabela (1980), Rumburak (1984) a Arabela se vrací (1990–93) a filmu pro kina Rumburak (1984). Namluvil postavičky a bytosti celovečerních animovaných či kombinovaných filmů Jedné noci v jednom domě (2007), Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (2009), Kozí příběh – Pověsti staré Prahy (2008) a Kuky se vrací (2010). Dospělým divákům se vybaví v desítkách tv. inscenací a filmů, např. Nepřátelé veřejnosti (1974), Raněný lučištník (1975), Plácek (1978), Velká sázka o malé pivo (1981), Rozhovor (1982), Eine kleine Jazzmusik (1996), podivná paní Savageová (1997), Dobrodružství pod postelí (1997), Pan Munory a jiní lidé (1997), Specialita šéfkuchaře (1999), Na psí knížku (2002), Černá slečna slečna Černá (2002), Čas grundlí (2004), Revizor (2004), Bekyně mniška (2008), Post bellum (2009), Zasaženi bleskem (2009). Nelze vynechat ani jeho účinkování v seriálech 30 případů majora Zemana (1974–79), Ve znamení Merkura (1978), Dynastie Nováků (1982), Slovácko sa nesúdi (1984), Draculův švagr (1996), Život na zámku (1996), Zdivočelá země (1997, 2000, 2001), Místo nahoře (2004) a Gynekologie 2 (2007). Proslul i jako dabingový herec (mj. matka Marg Simpsonová v animovaném seriálu Simpsonovi a hlasatel v seriálu MASH) a interpret populárních literárních děl na různých zvukových nosičích (1. díl příběhů Harryho Pottera). Ve své výtvarné tvorbě se věnuje akvarelu a pastelu. O souhrnnější charakteristiku jeho osobnosti a umění se pokusili Zuzana Maléřová v knize Psáno v kóji (1991) a Jan Czech v knihách Lábus: malý Gatsby (1993) a Kaiser, Lábus a Rodinka Tlučhořových (2004).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!