BINOVEC, Václav
Václav BINOVEC (* 12. 9. 1892 Praha, † 29. 2. 1976 Praha) – filmový herec, scenárista, režisér a podnikatel; intimní přítel S. Marwille a otec M. Fričové. Byl prvorozeným synem známého drogisty z pražské ulice Na Poříčí. Po maturitě na karlínské reálce studoval krátce farmacii na pražské univerzitě. V letech 1911–12 získával zkušenosti ve film. ateliérech v USA a evropských metropolích, což ho přivedlo roku 1918 k založení vlastního ateliéru Weteb, kde režíroval a vyráběl několik filmů ročně, většinou dobrodružné, romantické a melodramatické filmy podle zahraničních vzorů, veselohry a film. adaptace literárních děl. Občas dal přednost i původním námětům, z nichž některé jako Plameny života (1920) a Děvče z Podskalí (1922) byly podkladem k nejzdařilejším filmům jeho produkce. V polovině 20. let provozoval vedle tvorby také film. školu a půjčovnu filmů. Ve zvukové éře natočil sedmnáct filmů, většinou podprůměrné kvality, z nichž se vymykají pouze adaptace Langrovy div. hry Jízdní hlídka (1936), drama Poručík Alexandr Rjepkin (1937) a přepis Drdova románu Městečko na dlani (1942). Poslední film Bludná pouť (1945) už nesměl po válce dokončit. Vedle podílu na hvězdné kariéře S. Marwille, pro níž mj. vymyslel tento pseudonym, byla jeho velkým objevem herečka Z. Sulanová. Sám také příležitostně ve filmech hrál pod pseudonymem W. Bronx (A vášeň vítězí, 1918; Sivooký démon, 1921; Ulička hříchu a lásky, 1922; Komediantská princezna, 1936). Velmi výrazně se angažoval ve sféře organizační a odborové; byl předsedou Československé filmové unie (1933–39) a místopředsedou Česko-moravského filmového ústředí (1939–41). Po německé okupaci byl obviněn z kolaborace s nacisty (připisuje se mu podíl na zatčení K. Hašlera při natáčení Městečka na dlani, který pak záhy zahynul v Mauthausenu), odsouzen na tři roky vězení a umělecká tvorba mu byla zakázána a přišel i o část majetku. Po propuštění byl objektem sledování StB. Roku 1966 se odhodlal k emigraci do SRN, ale záhy se vrátil. Později spolupracoval s Čs. film. ústavem a i na základě jeho vzpomínek vznikla Historie čs. filmu v obrazech 1898–1930. Řadu údajů o něm za okupace přináší monografie Lukáše Kašpara Český hraný film a filmaři za protektorátu (2007).