V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KOLÁR, Jan Stanislav

Jan Stanislav KOLÁR pseudonym J. O. Ralk (* 11. 5. 1896 Praha, † 30. 10. 1973 Praha)  – režisér, scenárista a herec; manžel operní pěvkyně M. Kolárové. Jako syn obchodního zástupce vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (1921), ale už na gymnáziu ho přitahoval film. Ještě před 1. světovou válkou realizoval své první kinematografické pokusy jako autor námětů, scenárista, režisér a herec. Natočil celkem dvanáct němých filmů. Nejprve se jednalo o komedie (Polykarp aprovisuje, 1917; Učitel orientálních jazyků, 1918), pak i o snímky dobrodružného, fantastického a dramatického žánru (mj. Akord smrti, 1919; Kříž u potoka, 1921; Příchozí z temnot, 1921), v nichž také hrál. Naposledy režíroval se Z. Štěpánkem v titulní roli historický velkofilm Svatý Václav (1929), v němž sám ztělesnil knížete Bořivoje. S nástupem zvukového filmu odešel do galvanoplastického průmyslu, ale na plátně se často objevoval v epizodních rolích až do poloviny 60. let. Mezi jeho 36 postavičkami převažují vysokoškolsky vzdělaní muži, např. novináři (Její lékař, 1933; Paní Morálka kráčí městem, 1939), profesoři (Stříbrná oblaka, 1938; Tajemství krve, 1953), lékař (Křižovatka, 1947), soudci a advokáti (Čapkovy povídky, 1947; Přiznání, 1950; Psohlavci, 1955; O věcech nadpřirozených, 1958) a inženýr (Štika v rybníce, 1951). Hrál také různé ředitele a činovníky (Vyděrač, 1937; Klapzubova jedenáctka, 1938; Znamení kotvy, 1947; Rudá záře nad Kladnem, 1955) a policisty (Tři kamarádi, 1947; Past, 1950). Jeho filmografii uzavírá figurka jednoho z generálů v semaforském protiválečném muzikálu Kdyby tisíc klarinetů (1964). Po 2. světové válce pracoval v dokumentačním oddělení Čs. filmotéky, respektive Českého film. archivu v Praze (1951–63), kde se podílel na zevrubném soupisu hrané produkce čs. kinematografie z let 1898–1945. Své zkušenosti shrnul do průkopnické příručky K filmu (1927) a nevydaného románu z film. prostředí Clona se otevírá… (1968). Byl zakladatelem Organisace československého filmového herectva (1919) a Filmové ligy československé (1920).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!