V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

KABÁTOVÁ, Zita

Zita KABÁTOVÁ provdaná 1. Králová, 2. Zavřelová (* 27. 4. 1913 Praha, † 27. 5. 2012 Praha)  – herečka a operetní zpěvačka; neteř pražského kabaretiéra a prvního českého filmového herce J. Švába-Malostranského, manželka výtvarníka a skifaře-olympionika Jiřího Zavřela (* 1910–19??) a matka specialisty na filmové efekty Jiřího Zavřela (* 1957). Vyrůstala jako jedináček v uměnímilovné rodině známého malostranského architekta Benna Kabáta, pocházejícího z moravského šlechtického rodu Kabátů z Vyškova. Studovala gymnázium a po matčině smrti se dva roky vzdělávala v jazycích a uměleckých disciplínách (klavír, zpěv a malířské techniky) v klášterní škole v nynějším Ostrově nad Ohří. Od útlého dětství se věnovala s rodiči horlivě ochotnickému divadlu, především na jevišti Malostranské besedy. V polovině 30. let povýšila svou hereckou zálibu na profesi, kterou úspěšně provozovala až do konce války před kamerou a na pražských lidových scénách ve zpěvoherním i činoherním oboru: Akropolis (1935), Velká opereta (1936–38), Nové divadlo (1939), Švandovo divadlo (1940) a Komorní divadlo (1941–44). Cestu do film. ateliérů jí otevřel inzerát na konkurs do filmu Sextánka. Místo úlohy jedné z gymnazistek však získala hlavní ženskou roli Mileny Lorencové zvané Světla, obětavé ošetřovatelky a milenky dočasně nevidomého inženýra z nejvyšších podnikatelských kruhů (J. Dohnal), v Kubáskově adaptaci ženského románku Maryny Radoměrské Světlo jeho očí (1936). Podobného ražení a pokleslé úrovně však byla většina z dalších šestatřiceti filmů, které natočila před válkou a během ní pod vedením rutinních a jen zcela výjimečně náročnějších režisérů. V zápletkách kýčovitých melodramatických příběhů představovala kladný a ušlechtilý typ intelektuálně orientovaných žen schopných obětí a odpuštění nebo moderní dívku z velkoměsta i venkova, která nakonec dosáhne štěstí po boku milovaného muže. Tyto seriózní a někdy postarší partnery hráli např. F. Smolík (Manželství na úvěr, 1936), J. Pivec (Rozkošný příběh, 1936), R. Wanka (Lízin let do nebe, 1937), J. Pospíšil (Klatovští dragouni, 1937), J. Dohnal (Stříbrná oblaka, 1938), Z. Štěpánek (Žena na rozcestí, 1937; Její hřích, 1939), O. Korbelář (Zlatý člověk, 1939), A. Zacpal (Přednosta stanice, 1941) a V. Burian (Zlaté dno, 1942). Nechyběly však v jejím rejstříku ani postavy z opačném pólu: záhadné intrikánky, svůdnice a ženy pochybné pověsti, jakými byly zejména zpěvačka z přístavní krčmy Elsa (Tulák Macoun, 1939), prodavačka v automatu Helena (Kdybych byl tátou, 1939), šantánová tanečnice Nina (Srdce v celofánu, 1939), zpěvačka Lia Karstenová (Madla zpívá Evropě, 1940) a falešná baronesa Helena z Alcantaru (Počestné paničky pardubické, 1944). Několikrát se o její herecký úspěch zasloužil režisér V. Slavínský, když ji obsadil do žánrově a charakterově různorodých rolí: manželka kolínského skladatele a kapelníka Františka Kmocha (O. Korbelář) v životopisném snímku To byl český muzikant (1940), řádová sestra Klotylda v dramatu podle Arbesova romaneta Advokát chudých (1941), majitelka papírnictví Jarmila Valentová v komedii Zlaté dno (1942) a paní továrníková Helena Horníková ve třech věkových etapách jejího života v melodramatu Muži nestárnou (1942). Za okupace hrála pod jménem své babičky Maria von Buchlow ve dvou bezvýznamných německých filmech společnosti Prag, což jí po válce způsobilo problémy a zapříčinilo přerušení její umělecké kariéry. Nějaký čas se živila jako koloristka a retušérka, než se opět mohla vrátit alespoň k jevištní činnosti jako členka Vesnického divadla (1950–54) a Pražské estrády (1954–58). Odmlčení ve filmu však trvalo téměř čtvrt století. Před kameru znovu vstoupila zásluhou režiséra Jiřího Hanibala, který ji v nostalgickém filmu o stárnoucí herečce Hvězda (1969) obsadil dokonce do společnosti jejích bývalých kolegyň z dob největší slávy (J. Štěpničková, M. Glázrová, N. GaierováM. Vášová). Od počátku 70. se až do požehnaného věku, kdy už byla upoutaná na nemocničním lůžku, nepravidelně objevuje v menších a epizodních rolích vitálních a elegantních dam, matek, manželek, babiček, vdov, sousedek a šlechtičen, z nichž stojí za zmínku vdova po cestovateli A. M. Fričovi ve Fukově dobrodružné sci-fi Akce Bororo (1972), obyvatelka domova důchodců Čupková ve slov. filmu Vladimíra Kavčiaka Biela stužka v tvojích vlasoch (1977), jeptiška Beata ve Steklého komedii Všichni proti všem (1977), účastnice velké stěhovací akce Jarmila Opatrná, která se během náročné bytové směny provdá za pana Fliegra (B. Prokoš), v PodskalskéhoSmoljakově komedii Kulový blesk (1978), babička zavražděné mladé tenistky Lucie (Małgorzata Maria Potocka) v psychologické kriminálce D. Kleina Kam nikdo nesmí (1979), velkovévodkyně v Brabcově adaptaci Jarryho černé grotesky Král Ubu (1996), tetička hraběte Kinského (A. Kinský) v Michálkově melancholickém dramatu Zapomenuté světlo (1996), bývalá operetní sboristka Maruška Grulichová v Michálkově smutné komedii Babí léto (2001), paní Balážová ve Vorlíčkově rodinné komedii Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001), stařenka, která s manželem (S. Beneš) zachrání mladou hrdinku (A. Geislerová) před gestapáky, v Trojanově vesnické baladě Želary (2003), prababička ve Svátkově kriminálním psychothrilleru Hodinu nevíš (2009) a profesorka Heinová, kterou v léčebně dlouhodobě nemocných navštíví její někdejší student (S. Zindulka) a mladý profesor dějepisu (Tomáš Magnusek) v poetické komedii Pamětnice (2009) režiséra V. Štancela. S E. Vášáryovou) a Slávkou Halčákovou vytvořila ústřední trojici osamělých žen tří generací, o jejichž společném soužití ve starém domě uprostřed zahrady vypráví poetická tragikomedie Evy Borušovičové Modré z nebe (1997), ve které si s chutí zahrála podivínskou babičku Elišku, někdejší tanečnici z Čech. Se světem filmu udržovala kontakt po roce 1968 z pozice vedoucí pražského kina Ilusion, kde organizovala besedy s pamětníky k projekcím archivních filmů. Roku 1997 se připomněla také na jevišti, když ji Jan Hřebejk svěřil úlohu paní de Rosamonde v inscenaci Hamptonových Nebezpečných známostí v Divadle pod Palmovkou. Její komentované vzpomínky zaznamenal Otakar Brůna v knize Sváteční žena Zita Kabátová (1999) s astrologickým rozborem Petra Messanyho. Ve spoluráci s Marií Formáčkovou napsala vzpomínkové knihy Lásky a lidé z mého života (2006), Moje první republika (2007), Bez servítků… (2008) a Můj recept na dlouhověkost (2008). Bilanční medailon s ní natočil J. Strach pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2010). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!