V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

JIČÍNSKÝ, Karel

Karel JIČÍNSKÝ vl. jm. Bohumil Koros (* 20. 2. 1885 Radim, okres Jičín, † 12. 11. 1962 Praha)  – herec, divadelní režisér, dramatik a podnikatel. Jako osiřelý syn důstojníka vyrůstal nejprve ve vojenském prostředí a pak u své osvícené babičky, která mu nebránila ještě před dovršením dospělosti jít k divadlu. V letech 1902–17 vystřídal řadu kočovných společností (A. Janovský, J. V. Suk, V. Choděra, J. Blažek) a kamenných divadel (Smíchovská činohra, Uranie, Městské divadlo Plzeň). Po dvou sezonách v Městském divadle Královských Vinohrad (Hoře z rozumu, Amfytryon, Jan Žižka) posílil roku 1919 na dvě desetiletí soubor činohry Národního divadla v Praze (Jan Roháč z Dubé, Cyrano z Bergeracu, Edward II., Ze života hmyzu, Lucerna). Za 2. světové války vedl vlastní společnost v Pardubicích a po osvobození řediteloval krátce v Městském oblastním divadle v Ústí nad Labem (1945–46). Na jevišti vzbuzoval údiv zajímavou stylizací projevu, v němž bylo vždy trochu exaltovanosti a který spočíval především ve zvláštnosti gesta a originální kadenci mluvy. Prosadil se hlavně v oboru lvů salonů, s nimiž vstoupil v polovině 20. let do němého filmu, kde hrál v adaptacích divácky vděčných společenských veseloher (Mořská panna, 1926; Na letním bytě, 1926; Svéhlavička, 1926). Velký herecký výkon podal v charakterní roli vyděrače Vavříka Světáka v Krňanského adaptaci románu Jana Klecandy Starý hřích (1929). Ve zvukové éře hrál do okupace ve čtvrtstovce filmů, ovšem jen vedlejší role. Zpravidla ztělesňoval soudní a jiné úředníky (Karel Havlíček Borovský, 1931; Psohlavci, 1931; Rozvod paní Evy, 1937; Bílá nemoc, 1937; Lidé pod horami, 1937), profesory (Filosofská historie, 1937), továrníky (Falešná kočička, 1937; Škola základ života, 1938), nejrůznější ředitele (Láska a lidé, 1937; Tři vejce do skla, 1937; Výdělečné ženy, 1937) a správce (Jan Výrava, 1937; Švanda dudák, 1937). Ve znárodněné kinematografii se objevil až v polovině 50. let jako král Aleonoros ve Steklého adaptaci Tylovy div. pohádky Strakonický dudák (1955) a v epizodce doktora Ambrose v Krškově životopisném filmu o Bedřichu Smetanovi Z mého života (1955). Na sklonku 1. republiky byl předsedou odborové organizace film. pracovníků Československé filmové unie (1937–38). Jako dramatický autor napsal několik veseloher (Rasputin, Žena tří mužů, Směj se, paňáco, Milování není láska, Slečna učitelka aj.).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!