V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

JAVORSKÝ, Vladimír

Vladimír JAVORSKÝ (* 2. 5. 1962 Ostrava)herec. Pochází z rodiny úřednice a mistra báňských strojíren. Se zkušeností z amatérského Divadla na žíněnkách se po gymnáziu neúspěšně ucházel o přijetí na DAMU. Rok studoval obor matematika a základy techniky na pedagogické fakultě v Ostravě a teprve napodruhé se stal posluchačem herectví na DAMU. Už v posledním ročníku hrál v brněnském Divadle Husa na provázku, jehož se hned po absolutoriu (1986) stal členem (Zadržitelný vzestup Arthura Uie, Labyrint světa a Lusthaus srdce, Hamlet, Zahradní slavnost, Shakespearománie, Katynka z Heilbronnu). Roku 1992 odešel do Prahy, kde působil čtyři sezony v Činoherním klubu (Sex noci svatojánské, Figarova svatba, Vodní družstvo). V letech 1992–93 vystupoval ve Francii s divadlem Compagnie du Hasard. V Národním divadle, kde nejprve nastudoval pohostinsky role v adaptacích Romance pro křídlovkuObsluhoval jsem anglického krále, získal v roce 1999 v tamní činohře stálé angažmá (Hamlet, Hadrián z Římsů, Idiot). Pravidelně hostuje i na dalších scénách (mj. Divadlo Archa, Viola, Divadlo v Řeznické, Ta Fantastika). Širšímu okruhu diváků se zviditelnil především hlavními i vedlejšími úlohami v tv. seriálech: Kuba Sršáň (Černá země, 1985), voják Sepp (Vlak dětství a naděje, 1985) a zejména francouzský mim českého původu Gaspar Deburau (Největší z Pierotů, 1990). Objevil se však ještě v řadě dalších seriálů, např. Chlapci a chlapi (1988), Správná šestka (1992), Bylo nás pět (1994), Draculův švagr (1996), Konec velkých prázdnin (1996), Když se slunci nedaří (1996), Tři králové (1998), Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (1999), Dobrá čtvrť (2004), Náměstíčko (2004) , Škola Na Výsluní (2007) a Poste restante (2010). Na obrazovce ho lze spatřit také v inscenacích (Monika a pes, 1982; Usmívej se, lásko má, 1995; Požírač medvědů, 1996; Mladý chemik, 1998; Píseň o lítosti, 1999; Návrat zbloudilého pastýře, 2004) a pohádkách (Trampoty vodníka Jakoubka, 2005; Království potoků, 2005; Dům U Zlatého úsvitu, 2009). Z filmařů jeho talentu uvěřil jako první režisér K. Smyczek, který v něm nalezl ideálního představitele pro hrdinu své smutné komedie Krajina s nábytkem (1986). V projevu, jímž zpodobnil postavu devatenáctiletého konzervatoristy Zdeňka Kloučka, který až příliš rychle přejde z bezstarostného života do role otce, se ve zvláštním skupenství mísila až infantilní hravost se zjitřeným smyslem pro odpovědnost. Všechny jeho další kreace na film. plátně zůstaly ve stínu jeho debutového výkonu. Nepřekonal ho ani tragikomickými figurami politicky uvědomělého vojína Dušana Jasánka z vojenské komedie Zdenka Sirového podle populární Švandrlíkovy knihy Černí baroni (1992), vesnického blázna se závažným poselstvím Semka z Jakubiskova apokalyptického podobenství Nejasná zpráva o konci světa (1997), slídivého stranického ředitele Šperka z Nikolaevovy adaptace Vieweghova nostalgicky úsměvného románu Báječná léta pod psa (1997) a podnikatele a člena volební komise Pavla Kittnara z tragikomedie Alice Nellis Ene bene (1999). S chutí si ve filmu zahrál také lékaře (Nemocný bílý slon, 1990; Chyťte doktora, 2007), úředníka (Příliš hlučná samota, 1994), pátera (Lotrando a Zubejda, 1997), politického vězně (Kousek nebe, 2005), otce dospívajícího hrdiny (Panic je nanic, 2006), pánaboha, ďábla, ďáblova pomocníka, smrt a pošťáka (Roming, 2007), policistu (Václav, 2007), faráře (Máj, 2008), recidivistu (U mě dobrý, 2008) a komisního úředníka (El Paso, 2009). Pozornost médií vzbudil v souvislosti s nominací na Oscara krátkého česko-amerického filmu Most (2003), v němž vytvořil hlavní roli železničáře, který sám vychovává svého syna. Jako zajímavý typ je příležitostně obsazován do zahraničních film. a tv. projektů: krejčí v britském historicko-dobrodružném snímku Plunkett & Macleane (1999) a pouliční umělec v biografii francouzské zpěvačky Edith Piaf/La môme (2007).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!