V nakladatelství LIBRI právě vychází: Filipíny,Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,

CHVALINA, Josef

Josef CHVALINA (* 30. 4. 1920 Praha, † 19. 11. 1982 Praha)  – herec; manžel herečky L. Vostrčilové. Jako absolvent dramatického oddělení pražské Státní konzervatoře (1941) nastoupil první angažmá v Zemském divadle v Brně (1941–42), odkud po jeho zrušení nacisty přešel do Horáckého divadla v Třebíči (1942–43). Veškerou následující div. činnost už vykonával výhradně v Praze, kde prošel řadou scén: Nezávislé divadlo v Alhambře (1943–44), činohra Divadla 5. května (1945–48), Realistické divadlo (1948–49), Divadlo státního filmu (1949–51), Divadlo československé armády, respektive Divadlo na Vinohradech (1951–64, 1979 až 1982), Divadlo S. K. Neumanna (1967–68) a Divadlo Na zábradlí (1964 až 1965, 1969–79). Hostoval též v Semaforu (1966–69). Nejbližší mu byly typy nenápadných mužíků, ustrašených úředníčků, zbabělých maloměšťáků či konformních a úslužných příslušníků inteligence, jejichž kontury vykreslil jednoduchými gesty a střídmou mimikou a tragikomické rysy zvýrazňoval spíš hlasovou dikcí. Ve filmu začínal ještě jako konzervatorista epizodkou studenta v Cikánově komedii Studujeme za školou (1939). Za okupace navštívil barrandovské ateliéry ještě jednou, když hrál zaměstnance obchodu v Holmanově melodramatu Bláhový sen (1943). Znárodněná kinematografie ho zpočátku zahrnula i pěti rolemi ročně, byť se jednalo vesměs o figurky mladých vojáků (Nikola Šuhaj, 1947; Kariéra, 1948), dělníků (Případ Z-8, 1948; Pára nad hrncem, 1950; Bylo to v máji, 1950) a úředníků (Velká příležitost, 1949; Zocelení, 1950; Plavecký mariáš, 1952). Vytvořil však i výraznější postavy, jako byl např. domýšlivý advokátní písař Alois Netrefný zvaný Percy v Grussově poláčkovské komedii Hostinec „U kamenného stolu“ (1948), sázkový makléř Melichar v Hubáčkově detektivce V trestném území (1950) a banderovský špión Fenda v dobrodružném filmu J. Macha Akce B (1951). Závažnějších úkolů před kamerou se dočkal teprve ve druhé polovině 60. let ve film. adaptacích známých literárních děl současných českých autorů. Pro režiséra H. Bočana se stal ideálním představitelem urputného Josefa Zátureckého, který se vehementně domáhá u mladého kunsthistorika (J. Kačer) lektorského posudku na svou pseudovědeckou studii o Mikoláši Alšovi, v adaptaci tragikomické novely Milana Kundery Nikdo se nebude smát (1965). S Bočanem natočil ještě přepis Páralova stejnojmenného románu Soukromá vichřice (1967), kde mu připadla vedlejší role zaměstnance chemičky Josky Nejtra, navštěvujícího s manželkou (E. Geislerové) každou neděli rodinu svého nadřízeného (J. Somr) za účelem pravidelné partie kanasty. Jeho filmografie, čítající něco přes šedesát položek, obsahuje i jednu titulní roli, docenta Zajíce v Rychmanově detektivní komedii podle Škvoreckého povídky Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? (1969). Díky své fyziognomii byl filmaři nejčastěji obsazován do rolí úředníků („Rakev ve snu viděti…“, 1968; Přehlídce velím já, 1969) a vysokoškolsky vzdělaných mužů s tituly lékařů (Poklad byzantského kupce, 1966; Znamení Raka, 1966; Na kolejích čeká vrah, 1970), inženýrů (Akce v Istanbulu, 1975) a profesorů (Zelená vlna, 1982; Putování Jana Amose, 1983). Podobné charaktery ho neminuly ani v televizi (Podivný příběh jedné lásky, 1966; Pekař Jan Marhoul, 1969; Hrozné děti, 1969; Drama na lovu, 1969; Mordová rokle, 1969; Na shledanou v lepších časech, 1974). Uplatnil se též jako kultivovaný recitátor a interpret v rozhlase a pedagog na pražské lidové konzervatoři a na DAMU (umělecký přednes).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!