HERZ, Juraj
Juraj HERZ (* 4. 9. 1934 Kežmarok)
–
režisér a herec; otec dokumentaristy Michala Herze (* 1960) a manžel herečky
T. Pokorné. Pochází z rodiny lékárníka a na sklonku války byl s rodiči deportován do koncentračního tábora. Vystudoval fotografii na bratislavské Střední uměleckoprůmyslové škole (1954) a pak absolvoval režii a herectví na loutkářské katedře DAMU (1958). Začátkem 60. let pracoval jako režisér a herec v divadle Semafor a dalších malých divadlech v Praze. Roku 1961 se stal zaměstnancem FSB, kde začínal jako asistent režie. Samostatně debutoval středometrážním filmem podle povídky Bohumila Hrabala
Sběrné surovosti (1964). Filmové přepisy literárních předloh tvořily i nadále podstatnou součást jeho tvorby, vyznačující se žánrovou různorodostí, smyslem pro napětí, tajemnou atmosféru a černým humorem, sklonem k výtvarné stylizaci až dekorativnosti a zřetelným zájmem o příběhy s fantaskními až hororovými prvky. Se stejnou jistotou a elegancí se pohybuje na poli psychologického dramatu (
Znamení Raka, 1966;
Petrolejové lampy, 1971;
Den pro mou lásku, 1976;
Křehké vztahy, 1979), komedie (
Kulhavý ďábel, 1968;
Holky z porcelánu, 1974), tragické grotesky (
Spalovač mrtvol, 1968;
Pasáž, 1996), hororu (
Upír z Feratu, 1981;
T.M.A., 2009;
Habermannův mlýn, 2010) a pohádkové fantazie (
Deváté srdce, 1978;
Panna a netvor, 1978;
Přezůvky štěstí, 1986). Svůj osobitý rukopis si zachoval i po emigraci do SRN (1987), kde vedle pohádek (
Hloupá Augustina, 1993;
Císařovy nové šaty, 1994) režíroval i pro televizi dokumentární filmy a seriály. Od začátku 90. let střídavě působí v České republice a zahraničí a svou režijní profesi dělí mezi film a divadlo. Jeho svéráznou tvář s uhrančivým výrazem a charakteristickým knírem využívali jeho film. kolegové do epizodních rolí padouchů, exotických typů a chlapíků netradičních a pofiderních profesí: zřízenec pohřební služby (
Každá koruna dobrá, 1961), hráč pokeru (
Limonádový Joe aneb Koňská opera, 1964), židovský muž (
Transport z ráje, 1962;
Obchod na korze, 1965), zloděj (
Volejte Martina, 1965), herec (
Dýmky, 1966), Egypťan (
Slečny přijdou později, 1966) a dirigent (
Touha Sherlocka Holmese, 1971). Diváci ho často vídali také v jeho vlastních filmech, např. jako titulního hrdinu ďábla Asmodeuse (
Kulhavý ďábel, 1968), astrologa (
Deváté srdce, 1978), mafiána (
Buldoci a třešně, 1981) a kouzelníka (
Hloupá Augustina, 1993) či pohádce
Císařovy nové šaty (1993). Na obrazovce se objevil v tv. filmech
Oliver Twist (1963) a
Psíčci lorda Carltona (1970) i seriálech
Fantom opery (1970) a opět ve vlastní režii
Gagman(1982).