V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HAŠEK, Vlastimil

Vlastimil HAŠEK (* 7. 6. 1928 Praha, † 12. 4. 1992 Praha)  – herec; manžel herečky D. Syslové. Po absolvování herectví na DAMU (1953) působil v oblastních divadlech v Karlových Varech (1953–59) a Českých Budějovicích (1959–60). Vstup na pražská jeviště učinil v Divadle Na zábradlí (1960–62) a pak byl až do smrti členem Městských divadel pražských (Bílá nemoc, Babička hodně četla). Jeho fyziognomie, rošťácký pohled modrých očí v nevinném, rozpačitém a ustaraném obličeji lemovaném hustě zvlněnými prošedivělými vlasy, jej předurčila pro postavy veseloherní, nezřídka tragikomické, ve kterých si ho diváci oblíbili na jevišti, tv. obrazovce i v kinech. Filmaři ho poprvé oslovili koncem 50. let, kdy vytvořil vedlejší postavy novomanžela Honzy Haška v Brynychově povídkovém filmu Pět z miliónu (1959) a herce Standy Rumla v Balíkově dramatu z hereckého prostředí Zkouška pokračuje (1959). S režisérem Jaroslavem Balíkem se při natáčení setkal ještě několikrát díky rolím tiskaře (Reportáž psaná na oprátce, 1961), učitele (Blbec z Xenemünde, 1962), antropologa (Tarzanova smrt, 1962) a automechanika (V každém pokoji žena, 1974). S V. SloupemL. Kostelkou hrál trojici zhýralých výrostků, jejichž pěvecký výstup v kabaretu sklidí nečekaný úspěch, v Čechově historickém dramatu Pochodně (1960). Ve Vláčilově baladickém příběhu Ďáblova past (1961) mu připadla role zlotřilého panského myslivce Filipa, který ve snaze získat přízeň venkovské dívky (K. Chadimová) horlivě napomáhá vrchnosti při pronásledování kurážného mlynáře (V. Vejražka) a jeho syna (V. Olmer). V Brynychově komedii Každá koruna dobrá (1961) vytvořil s L. Lipským komickou dvojici falešných příslušníků SNB. Skutečné policisty různé specializace zpodobnil v filmech U telefonu Martin (1966), Volejte Martina (1966), Transit Carlsbad (1966), „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970) a Město nic neví (1975). Mezi protagonisty svého hraného filmu se závažnou tematikou Mykoin PH 510 (1963) ho zahrnul dokumentarista Jiří Lehovec, když mu svěřil úlohu vysokoškoláka Honzy Petřiny, iniciátora pokusů o vynález českého penicilínu za 2. světové války. Své jediné titulní role Petra Kliky, snoubence hlavní hrdinky (J. Bohdalová), se dočkal v komedii Václava Kršky Komedie s Klikou (1964). V sérii parodických a fantastických komedií Václava Vorlíčka ztělesnil komické figurky svérázných a někdy i poněkud potrhlých chlapíků, jako byl technik (Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, 1967), inspicient (Zabil jsem Einsteina, pánové…, 1969), asistent v sanatoriu („Pane, vy jste vdova!“, 1970), sochař (Dívka na koštěti, 1971), lékař a kolega titulního hrdiny (Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, 1974) a vědec (Což takhle dát si špenát, 1977). Hrál také ve vážných dramatech často s kriminálními náměty (Lekce, 1971; Motiv pro vraždu, 1974; Hřiště, 1975; Útěky domů, 1980) a v pohádkách (Jak se budí princezny, 1977; Kočičí princ, 1978; Rumburak, 1984). Jednu ze svých nejvýraznějších postav novopečeného otce, který oslavuje narození syna tak bouřlivě, že se dostane do vážného podezření z vraždy, vytvořil v povídce Jana Ekla Hádanka z filmu Jak rodí chlap (1979). Naposled se na film. plátně objevil jako včelař Husák v Borkově dramatu Cena medu (1986). V hojné míře byl obsazován do tv. inscenací (mj. Básník, 1965; Ministerstvo strachu, 1966; Kolotoč, 1967; Hlavní přelíčení, 1971; Měsíční kámen, 1973; Neameričané, 1973; Recepty doktora Kudrny, 1975; Velká rána, 1984; Jak vyloupit banku, 1992), pohádek (Jak se ševcem šili čerti, 1975; Ivanka a Marijka, 1976; Velká policejní pohádka, 1979; Švec Janek v chudé zemi, 1979; O chudém královstvíčku, 1979; Doktorská pohádka, 1982) a seriálů (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Sňatky z rozumu, 1968; Pan Tau, 1969–74; Byl jednou jeden dům, 1974; Chalupáři, 1975; Stříbrná pila, 1978; Plechová kavalérie, 1979; Inženýrská odysea, 1979; Létající Čestmír, 1983; Třetí patro, 1984; Vlak dětství a naděje, 1985; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Náhrdelník, 1992), kde ho proslavila zejména úloha vytrvalého kriminalisty Rudly Pekaře z Malého pitavalu z velkého města (1982, 1986).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!