V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

BARTOŠKA, Jiří

Jiří BARTOŠKA (* 24. 3. 1947 Děčín)herec a prezident MFF Karlovy Vary. Po absolvování herectví na JAMU (1972) působil krátce v brněnském Divadle Husa na provázku, ústeckém Činoherním studiu (1973–76), Městských divadlech pražských (1976–78), a především v Divadle Na zábradlí (1978–91), kde se vyprofiloval v charakterního herce moderního, intelektuálně bystrého a provokativního projevu díky úlohám v inscenacích E. Schorma (Macbeth, Hamlet, Bratři Karamazovi, Astrolog) a Jana Grossmana (Don Juan, Pokoušení, Largo desolato). Po roztržce na podzim roku 1991 odešel a založil s kolegy Divadlo Bez zábradlí. Hostuje na různých pražských scénách: Divadlo na Vinohradech, Divadlo v Řeznické (Kdo se bojí Virginie Woolfové) a Dejvické divadlo (Příběhy obyčejného šílenství). Velkou popularitu, stvrzenou několikanásobnými vítězstvími v různých anketách, si získal jako představitel milovníků a mužných hrdinů kladných i záporných rysů v desítkách filmů pro kina a televizi. Před kamerou se úspěšně uvedl hlavní úlohou začínajícího stavebního inženýra Luďka ve Skalského psychologickém snímku Hřiště (1975). Galerii film. postav postupně zaplnil pestrou škálou mužských typů, od vášnivých romantiků, elegantních bohémů a výmluvných záletníků, přes neohrožené a drsné muže činu až po egoistické a slabošské intelektuály: pravěký lovec Sokol ve Schmidtově volné trilogii z pravěku (Osada Havranů, 1977; Na veliké řece, 1977; Volání rodu, 1977), banderovec „Bělovlasý“ ve Vláčilověbaladě z poválečných Beskyd Stíny horkého léta (1977), mladý básník Jan Neruda ve Vávrově životopisném snímku Příběh lásky a cti (1977), vyšetřovatel Zdeněk Černý ve Fukově kriminální komedii Pumpaři od Zlaté podkovy (1978), pohraničník Jan Vršecký v Soukupově dobrodružném filmu z poválečného pohraničí Drsná Planina (1979), inženýr Jacek Jošt v Jirešově smutné komedii podle Páralova románu Katapult (1983), výbojný kníže Oldřich ve Vávrově historickém dramatu Oldřich a Božena (1984), náhodný zloděj Evžen Macík v Matulově kriminálním příběhu Muž na drátě (1985), oběť komunistických procesů 50. let JUDr. Jan Steiner-Kamenický ve Svobodově politickém dramatu Jen o rodinných záležitostech (1990), scénograf Karel Švarc v Zafranovičově psychologickém dramatu Má je pomsta (1995), „kouzelník“ Plesnivec ve sci-fi podobenství K. Hanzlíka Poslední přesun (1995), dospělý řecký emigrant Stavros v Agathonikiadisově autobiografickém snímku Podzimní návrat (2001) či rozvedený donchuánský spisovatel Karel v romantické komedii Marie Poledňákové Líbáš jako Bůh (2009). Vedlejší úloha pátera Flory v Michálkově vesnické baladě z období okupace Je třeba zabít Sekala (1998) mu vynesla nominaci na Českého lva. Toto ocenění získal až za vedlejší roli židovského houslisty Samuela v Mináčově tragikomedii Všichni moji blízcí (1998), kterou částečně zaštítil také jako producent. V nostalgické komedii V. Drhy Početí mého mladšího bratra (2000) hrál s M. Durnovou manželský pár Plachých, v jejichž pavlačovém domě došlo během oslavy svatby jejich dcery (J. Ježková) ke „splynutí“ mezi vypravěčovou maminkou (D. Vávrová) a ženichem (J. Hána). Jako podnikatel Osvald Aksman představoval s E. Salzmanovou rodiče Artura (D. Kraus), jednoho z trojice odsouzených za vraždu studentky v Brabcově kriminálním snímku Bolero (2004). Portrét muže trpícího drobnou sexuální úchylkou vykreslil v postavě skladatele Jiřího, jemuž poskytuje při souloži s manželkou (Z. Bydžovská) soused Petr (I.Trojan) placenou voyerskou službu, v Zelenkově hořké komedii podle vlastní hry Příběhy obyčejného šílenství (2005). Vymyká se pak postava Pána Boha v pohádce J. Stracha Anděl Páně (2005). Na svém kontě má i desítky tv. filmů a inscenací (mj. Had z ráje, 1980; Sluníčko na houpačce, 1981; Jehla, 1982; O labuti, 1982; Stavy rachotí, 1983; Santa Lucia, 1984; Velká rána, 1984; Adam a Eva, 1984; Nade mnou země, 1984; Studentská balada, 1986; Strašidlo cantervillské, 1989; Hřbitov pro cizince, 1991; Honorární konzul, 1991; Ideální manžel, 2001; Falešné obvinění, 2003; Vlna, 2007), pohádku (Chudák muzika, 1981) a seriály (Zkoušky z dospělosti, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Sanitka, 1984; Lékař umírajícího času, 1984; Bylo nás šest, 1985; Stopy zločinu, 1985, 1990; Rodáci, 1987; Panoptikum Města pražského, 1988; Cirkus Humberto, 1988; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Dobrá čtvrť, 2004; Nemocnice na kraji města – nové osudy, 2008; Soukromé pasti, 2008). Příležitostně se uplatňuje v dabingu, kde propůjčuje hlas např. Charlesi Bronsonovi, Gregory Peckovi a Clarku Gableovi. Vedle herectví a producentské činnosti se od poloviny 90. let podílí na organizaci Mezinárodního film. festivalu v Karlových Varech z pozice zakladatele a prezidenta Nadace Film-Festival Karlovy Vary (1994–98) a Film Servis, a. s. (od roku 1998). Názory na svůj život a tvorbu shrnul v knihách rozhovorů s žurnalistkou Janou Klusákovou Jiří Bartoška na konci sezóny (1991) a Petrou Martínkovou Jiří Bartoška: mít své jméno (1998).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!