V nakladatelství LIBRI právě vychází: Thatcherismus v českých zemích,Uruguay,Tajný život afghánských dívek,

GEISLEROVÁ, Anna

Anna GEISLEROVÁ , též Aňa (* 17. 4.  1976 Praha)herečka; sestra herečky E. Geislerové a výtvarnice a zpěvačky Lenky „Lely“ Geislerové (* 1975), manželka divadelního režiséra Zdeňka Janáčka (* 1975). Pochází z rodiny japanologa a akademické malířky, ale mezi jejími příbuznými jsou i herečky – babička R. Lysenková a teta Z. Geislerové. Zajímavý vzhled zelenooké rusovlásky ji přivedl nejdříve na dráhu modelky. Ještě předtím než přerušila studium na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka, získala první zkušenosti před kamerou, kde se poprvé mihla v komparsu filmu Dobří holubi se vracejí (1988). Její první skutečná role samotářské a hloubavé pionýrky přezdívané Tráva v Trojanově hořké komedii Pějme píseň dohola (1990) předznamenala typ nekonvenčních, svobodomyslných, dráždivých, rebelantských, živočišných a impulsivních mladých hrdinek, jimiž výrazně poznamenala tvář české kinematografie posledních let: vlastním otcem téměř znásilněná Marika a administrativním omylem umístěná do ústavu mentálně postižených dívek v psychologickém dramatu Requiem pro panenku (1991) F. Renče; nevinně provokativní spolucestující Aňa ve Svěrákově letní road movie Jízda (1994 nominace na Českého lva za hlavní roli; účast v soutěži o titul Hvězda zítřka 1995 v rámci Ženevského film. festivalu); rozmazlená milionářská dcera Beáta Králová v Kolihově adaptaci Vieweghova románu Výchova dívek v Čechách (1997); citově nerozhodná Anna v Gedeonově smutné komedii Návrat idiota (1999 Český lev za vedlejší roli); bleskem usmrcená mladá matka v Brabcově dramatu podle Šlejharovy povídky Kuře melancholik (1999); za horala (György Cserhalmi) provdaná medička Eliška v Trojanově baladické kronice natočené podle románu Květy Legátové Želary (2003 Český lev za hlavní roli, cena pro nejlepší herečku na Finále Plzeň 2001); psychicky nemocná matka dvou dětí Dáša ve Slámově psychologickém snímku Štěstí (2005); svatá Anna v pohádce J. Stracha Anděl Páně (2005); hysterická nymfomanka Charlota ve Švankmajerově filozofickém hororu Šílení (2005); hamižná manželka nešikovného hrdiny Pavla (K. Roden) v kriminální černé komedii Sklapni a zastřel mě (2005) anglického režiséra Steena Agra; vdaná Marcela Čmolíková, řešící dilema lásky ke dvěma mužům, nehodnému manželovi (R. Luknár) a laskavému postaršímu cizinci (J. Abrhám) v Hřebejkově tragikomedii Kráska v nesnázích (2006; Český lev za hlavní roli); gynekologova (R. Luknár) podváděná manželka Anna v Hřebejkově hořké komedii Medvídek (2007); manželka stále opilého policejního náčelníka Šnajdra (Paolo Buglioni) a platonická láska albánského studenta (Nik Xhelilaj) v nostalgickém retrosnímku Smutek paní Šnajdrové (2008) albánských režisérů Pira a Ena Milkaniových, profesorka Schmidtová v nezdařené adaptaci Vieweghovy knihy Případ nevěrné Kláry (2009) italského režisér Roberta Faenzy; číšnice v hořké komedii R. Sedláčka Největší z Čechů (2010) a maminka dospívajícího hrdiny Petra Hájka (Libor Kovář) v Trojanově zfilmování Šabachova románu Občanský průkaz (2010). Zahrála si také v nejnovějším filmu dvojice Hřebejk – Jarchovský Nevinnost (2011). Uplatnila se rovněž v tv. filmech (Malovaný děti, 2002; Můj otec a ostatní muži, 2003; Tajné sny, 2004; Divnolásky, 2008) a seriálech (Přítelkyně z domu smutku, 1993; Prima sezóna, 1994; Letiště, 2006; Ďáblova lest, 2008; Nikdy neříkej nikdy, 2009) a v řadě zahraničních filmů a seriálů, jež se částečně natáčely u nás (mj. Princezna Fantaghiro/Fantaghirò, 1991; Mladý Mussolini/Il giovane Mussolini, 1993 a England!, 2000). Uplatnila se i jako fotomodelka pro zahraniční agentury (krátce pobývala v Paříži a Miláně) a podílela se i na skandálních videoklipech Lucie Bílé Láska je láskaZahrada rajských potěšení. Na jevišti debutovala v Pitinského inscenaci westernu Deadwood (2002) v brněnském HaDivadle. Roku 2004 reprezentovala ČR na prestižním MFF v Berlíně, kde získala cenu Shooting Stars (Hvězda zítřka pro mladé evropské herecké talenty).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!