1790

konec ledna

Úspěchy rakouských vojsk na Balkáně koncem roku 1789 vedly k zhoršení vztahů habsburské říše s Pruskem; hrozila nová rakousko-pruská válka, v severních oblastech Čech a Moravy se pod velením generála Laudona soustřeďovalo rakouské vojsko.

11. února

Představitelé české šlechty (na šedesát aristokratů) zaslali "stížný list" císaři, v němž požadovali obnovení stavovského zemského zřízení.

20. února

Ve Vídni zemřel ve věku devětačtyřiceti let po necelých deseti letech vlády císař Josef II., který si získal za svého života značné sympatie českého lidu. Vzniklo o něm mnoho legend, básní i písní, jeho vláda se považuje za vyvrcholení tzv. osvícenského absolutismu v habsburské monarchii. Trůn připadl Josefovu o šest roků mladšímu bratru LEOPOLDOVI II. [1790-1792], který sice sdílel osvícenské názory svého předchůdce, avšak neubránil se tlaku šlechty a katolické církve a učinil řadu ústupků k uklidnění atmosféry v monarchii. Nejvýznamnější josefínské reformy však zůstaly zachovány.

konec února

Obrozenecký novinář a publicista V. M. Kramerius založil v Praze na Starém Městě vlastní nakladatelství a knihkupectví zvané Česká expedice, které se brzy stalo hlavním střediskem kulturních a politických snah české měšťanské inteligence. Vycházela zde i poučná a vzdělávací literatura určená prostému lidu (spisky o hospodaření, cestopisy, kalendáře, lidové zábavné čtení) a také reedice starších děl české literatury předbělohorského období. Při nakladatelství fungovala i čítárna; čítárny vznikaly již od 70. let 18. století (v Praze existoval od roku 1772 Learned Club, v Brně vznikl roku 1784 Lesegesellschaft, v Olomouci fungovala čítárna při knihtiskárně Vlastenecko-hospodářské společnosti).

7. března

Konala se volba tzv. prozatímního zemského sněmu v Praze.

19. dubna

Zrušena berní a urbariální reforma na Moravě a ve Slezsku; tím byly obnoveny dřívější poddanské urbariální povinnosti (včetně naturální roboty) podle patentu z 13. srpna 1775, jenž pak platil až do roku 1848. V Čechách se tak stalo patentem z 9. května t. r.

1. května

Leopold II. vyzval patentem všechny zemské sněmy, aby podaly přehled svých "přání a stížností".

polovina června-prosinec 1792

Selské hnutí na několika panstvích v Čechách bylo reakcí na obnovení robotních povinností (proběhlo například na ratajském panství v Posázaví, na nasavrckém panství ve východních Čechách).

4. července

Vyšlo nařízení ke zrušení generálních seminářů; řízení kněžských učilišť bylo vráceno biskupům.

12. července

Zahájen český stavovský sněm, z něhož vzešly požadavky (tzv. stavovská dezideria) na znovuzavedení dřívější berní a urbariální soustavy, nevolnictví a také na obnovení zrušených klášterů; současně sněm požadoval vyjasnění poměru mezi stavy, jejich zemskými orgány a panovníkem (obnovení stavovského zemského zřízení). Tyto požadavky byly obsahem třech stížných spisů (byly schváleny sněmem 27. listopadu t. r.). Podobně i moravský zemský sněm (sešel se 5. července t. r.) předložil své požadavky (dokonce ve čtyřech spisech podaných 19. října t. r.).

25. července

Za britsko-holandského zprostředkování došlo ve slezském Reichenbachu (dnešním Dzierzoniówe) k uzavření dohody mezi Leopoldem II. a pruským králem Fridrichem Vilémem II. Rakouská vláda se zavázala uzavřít mír s Tureckem bez územních změn (příměří ujednáno v září t. r.) a pruská vláda přestala podporovat opozici v Uhrách a Belgii.

9. října

Císařská korunovace Leopolda II. ve Frankfurtu nad Mohanem; císařem římskoněmeckým byl zvolen v září t. r.

1791

V Horním Slavkově byla založena J. G. Paulusem první porcelánka v Čechách; další podniky na výrobu porcelánu vznikaly posléze v Praze, Klášterci nad Ohří, Týnci nad Sázavou.

Založena první rolnická škola v Trnové u Zbraslavi na panství tiskaře J. F. Schönfelda.

Byla zostřena cenzura, která postihla nejen spisy francouzských osvícenců, ale i česky psané brožury a mnohé německé spisy.

4. srpna

Podepsána definitivní mírová smlouva rakousko-turecká ve Svišťově (přinesla Rakousku zisk jen nevelké části Chorvatska).

9. srpna

Na žádost českých stavů nechal Leopold II. převézt svatováclavskou korunu z císařské pokladnice ve Vídni do Prahy, kde zůstala uložena v klenotnici nad svatováclavskou kaplí na Pražském hradě (uzavřena na sedm zámků).

21. srpna-24. září

U příležitosti královské korunovace Leopolda II. se konala v pražském Klementinu první průmyslová výstava na evropské pevnině.

27. srpna

Na pilnickém zámku saského kurfiřta došlo za účasti vůdce francouzské protirevoluční emigrace hraběte Karla d'Artois k uzavření spolku mezi Rakouskem a Pruskem proti revoluční Francii s cílem obnovit tam legitimní pořádek. Dále byl potvrzen "dualismus" moci v Německu (pruským Hohenzollernům uznány jejich výboje).

6. září

Slavnostní korunovace Leopolda II. za českého krále (slíbil ji delegaci českých stavů již v dubnu 1790) pražským arcibiskupem hrabětem Příchovským. Za týden byla korunována i jeho manželka Marie Louisa.

25. září

Leopold II. navštívil Královskou českou společnost nauk v Karolinu; při této příležitosti pronesl Josef Dobrovský proslulou řeč o oddanosti slovanských národů k habsburskému rodu a vyslovil jazykové požadavky vznikajícího českého národního hnutí.

1792

7. února

Uzavřena spojenecká smlouva mezi Rakouskem a Pruskem v Berlíně; stala se základnou první protifrancouzské koalice.

1. března

Náhlá smrt pětačtyřicetiletého Leopolda II. (opředená o fantasmagorické fámy) přivedla na habsburský trůn jeho prvorozeného syna, čtyřiadvacetiletého FRANTIŠKA II. [1792-1835], který už předtím (od roku 1791) pomáhal otci jako spoluvladař. Vlády se ujímal v době, kdy vídeňský dvůr musel čelit vlivu Velké francouzské revoluce; proti ní zvolil cestu násilných prostředků. Nástupem Františka II. skončilo období osvícenských reforem a v zemi nadlouho zakotvil konzervativní byrokratický politický systém, uzavírající se všem novým myšlenkám.

20. března

Francie vyhlásila Rakousku válku; začala první koaliční válka s Francií (1792-1797). Na stranu Rakouska se přidalo Rusko, Prusko a Sardinie.

15. května

Na pražské univerzitě zřízena stolice českého jazyka a literatury (slíbil ji již Leopold II. dvorským dekretem z 28. října 1791); prvním profesorem byl jmenován F. M. Pelcl, který zde začal přednášet 13. března 1793.

14. července

Ve Frankfurtu nad Mohanem se konala korunovace Františka II. za římskoněmeckého císaře (šlo o korunovaci posledního panovníka Svaté říše římské národa německého).

9. srpna

Korunovace Františka II. českým králem; za tři dny se konala korunovace Marie Terezie Neapolské českou královnou.

20. září

U vesničky Valmy (v severozápadní Francii) bylo poraženo spojené rakousko-pruské vojsko francouzskými jednotkami; Francouzi převzali iniciativu, vytlačili interventy ze země a sami obsadili rakouské Nizozemí a část Porýní.

listopad

Po porážce Rakušanů v bitvě u Jemappes se dostala celá Belgie do francouzských rukou.

1793

3. února

Císař František II. ze strachu před šířením myšlenek Francouzské revoluce zakázal činnost jakýchkoli spolků (i dobročinných, náboženských bratrstev apod.) a "všeliké dílo domácí neb cizí, jež ve světle příznivém líčí události francouzské".

březen

Knížete V. A. Kounice vystřídal v úřadě státního kancléře baron F. Thugut.

18. března

Spojené vojsko rakousko-pruské pod velením prince Koburského porazilo v bitvě u Neerwindenu Francouze; jižní Nizozemí se opět dostalo pod správu Rakouska.

1794

Zřízen nejvyšší kontrolní úřad.

Pro vědeckou a osvětovou činnost byla v Brně založena C. k. Moravsko-Slezská společnost orby, věd přírodních a vlastivědy; významnou a bohatou činnost vyvíjela později zejména její historicko-statistická sekce, která vydávala své Spisy (Schriften).

Zpřísněná opatření proti zednářům vedla k dobrovolnému zastavení zednářských lóží v Čechách i na Moravě.

červenec

Velké vítězství francouzské republikánské armády v bitvě u Fleurus donutilo Rakousko vyklidit navždy Belgii (Rakouské Nizozemí).

1795

2. ledna

Císařským dekretem byl opět zaveden trest smrti, a to pro velezradu či pokus o ni; přísné tresty byly stanoveny i za rušení veřejného klidu, tajné spolčování, tisk a rozšiřování zakázaných nebo nepovolených knih.

3. ledna

V Petrohradě uzavřena smlouva mezi Rakouskem a Ruskem o třetím dělení Polska; při druhém dělení (1792) nezískalo Rakousko žádné území. Tentokráte rozšířilo svůj územní zábor z prvního dělení Polska (Halič) o území tzv. Západní neboli Nové Haliče včetně Krakova. Tato smlouva byla rozšířena o další dvě smlouvy: rakousko-pruskou a prusko-ruskou z 24. října t. r.

22. února

Vydán nový zákon o cenzuře; každý autor musel odevzdat dva exempláře svého rukopisu cenzorovi ke schválení. Rovněž došlo ke zrušení městských čítáren a půjčoven knih (1798).

polovina dubna

Deset let po vydání Thámova básnického almanachu vyšel nový almanach - Sebrání básní a zpěvů; obsahoval básně různých českých literátů a básníků (tzv. první novočeská škola básnická). Jejím organizátorem a přední tvůrčí osobností byl A. J. Puchmajer. Pod Puchmajerovou redakcí vyšel v roce 1797 druhý díl almanachu a v letech 1798, 1802 a 1814 (pod názvem Nové básně) další svazky.

léto

Množily se případy, kdy skupiny mladých mužů utíkaly před vojenskou povinností do lesů a odmítaly nastoupit do armády; nejvíce k nim docházelo na Novoměstsku, Žďársku, Poličsku a Litomyšlsku.

1796

Rožmitálský učitel a skladatel J. J. Ryba složil Slavnostní mši vhodnou pro svátky Narození Páně, v českém jazyku a hudbě složená (známou jako Česká mše vánoční); hrána 24. prosince.

5. února

Skupina osmi osvícenských aristokratů v čele s hrabětem Františkem Šternberkem (opozičně naladěná proti vídeňskému centralismu) založila Společnost vlasteneckých přátel umění s cílem zřídit obrazárnu a založit výtvarnou školu.

říjen

Na přání císaře Františka II. složil J. Haydn tzv. císařskou hymnu; česky se zpívalo: "Zachovej nám, Hospodine, císaře a jeho zem..."

Pražský rodák Alois Senefelder zhotovil kamenotiskařský lis, na němž bylo možno tisknout barevně "z plochy", a stal se tak vynálezcem litografie. Tím otevřel novou cestu reprodukčních technik, v níž pokračovali mimo jiné i Češi jako K. Klíč a J. Husník.

1797

18. dubna

Po sérii porážek v severní Itálii od císaře Napoleona (a také vinou neprůbojnosti spojenců - Ruska, Pruska a Anglie) bylo Rakousko nuceno podepsat s Francií předběžný mír v Lubně.

květen-listopad

Vykonstruováno tzv. helvetsko-frajmaurské spiknutí na Českomoravské vrchovině; na uprchlé vojenské rekruty byly podniknuty zátahy v lesích mezi Novým Městem, Hlinskem a Poličkou a vynuceno jejich přiznání z příslušnosti k tajnému spiknutí, jež měli organizovat helvetští kazatalé, případně svobodní zednáři (frajmauři), nekatolíci a náboženští sektáři.

léto

Ve Verneřicích (Wernastadt) u Děčína zahájil podnikatel J. J. Leitenberger provoz první strojní přádelny bavlny v celém Rakousku (byla vybavená anglickými spřádacími stroji). Postupně byly zakládány další strojní přádelny bavlny: v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, v Nových Zákupech u České Lípy, v Děčíně.

17. října

Mezi Rakouskem a Francií byla uzavřena v Campu Formio mírová smlouva; Rakousko se vzdalo Belgie a Lombardie a jako odškodné získalo (na čas) Benátsko s Istrií a Dalmácií. Konec první koaliční války.

1798

únor

Počala mobilizace Rakouska, jejímž střediskem se staly Čechy.

1. září

Vydán zákon o výkupu z roboty, jenž ponechával její reluici pouze na vůli vrchnosti. Při znehodnocování měny neměli však feudální velkostatkáři zájem na přeměně robotních povinností v peněžní rentu.

13. září

Dvorský dekret zakazoval vystavování a půjčování necenzurovaných tiskovin v kavárnách a ve veřejných místnostech.

prosinec-leden 1799

První ruský armádní sbor (25 tisíc vojáků) v čele s hrabětem Rosenbergem prošel Slezskem a Moravou na severoitalské bojiště; generální štáb byl umístěn v Brně, kam 27. prosince dorazil i císař František II. V lednu 1799 se ubíral přes Brno do Vídně i maršál Suvorov, vrchní velitel koaličních vojsk.

1799

Vytvořena druhá protifrancouzská koalice - Anglie, Rusko, Rakousko a Turecko (1799-1801). Rakousko vstoupilo do války v květnu t. r.

19. května

Francouzské direktorium formálně vyhlásilo válku císaři Františkovi II. v odpověď na zavraždění francouzských vyslanců (odjíždějících z Rastattu) rakouskými husary.

konec května

Rakouské sbory pod velením arcivévody Karla, mladšího císařova bratra, porazily u Stockachu francouzskou tzv. dunajskou armádu. Úspěšná byla i spojená rakousko-ruská Suvorovova armáda na italské frontě (bitvy u Cassano, Trebbia, Novi).

polovina června-červenec

Ruský pomocný sbor (čítající zhruba 27 tisíc mužů) prošel Slezskem, Moravou a Čechami do Bavorska.

10. září

Z iniciativy šlechtické Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách vznikla kreslířská škola, později nazývaná Akademie výtvarných umění; prvním ředitelem se stal malíř J. Bergler. Svou činnost zahájila o rok později.

konec října

V důsledku sobeckých plánů vídeňského dvora (snaha po rozšíření habsbursko-lotrinského panství do střední Itálie) došlo k rozkladu protifrancouzské koalice; Suvorovova ruská armáda byla odvolána z Itálie a při zpáteční cestě absolvovala památný přechod přes Alpy (průsmyk Sv. Gottharda) a dále se přemístila až do Čech. Krátký čas pobývaly ruské sbory, zprvu za nadšeného zájmu vlastenců, ve středních, západních i jižních Čechách. V průběhu ledna až března 1800 nastoupily zpáteční pochod do Ruska.

3. prosince

Zavedena tzv. daň třídní na všechny příjmy obyvatelstva; u vrchnosti činila 45 %, u poddaných 15 %, u Židů 30 % a ostatní (podnikatelé, živnostníci) odváděli dle velikosti příjmů daň od 2,5 % do 20 %.

Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.