1961

Britskými a americkými liberálními právníky (zejména z iniciativy P. Berensona) byla založena Amnesty International, mezinárodní nevládní organizace pro ochranu lidských práv a svobod. Zasazovala se o osvobození osob perzekvovaných za politické smýšlení, náboženské přesvědčení, rasu, barvu pleti, národnost. Sídlo zřídila v Londýně, v 70. a 80. letech se významně angažovala i za osoby pronásledované v Československu komunistickým totalitním režimem. Především spolupracovala s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (nyní působí zhruba ve 40 státech).

1. března

Proběhlo sčítání lidu; v ČSSR žilo 13 745 577 obyvatel (z toho v českých zemích 9 571 531 občanů).

18. dubna

Národní shromáždění schválilo zákon o místních lidových soudech.

28. dubna

Československo navštívil první kosmonaut světa - J. Gagarin.

28. května

V rámci návštěvy indonéského prezidenta A. Sukarna byla v Praze podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Indonésií.

10.-11. června

Proběhla konference Československé strany lidové; předsedou byl zvolen opět J. Plojhar.

7. července

Na Dole Dukla v Ostravě došlo k neštěstí, které si vyžádalo život 108 horníků.

15.-17. listopadu

Na jednání ÚV KSČ A. Novotný (přes volání po odsouzení Stalinových zločinů na XXII. sjezdu KSSS v říjnu 1961) varoval před přílišným voláním po rehabilitacích.

29. listopadu

Národní shromáždění přijalo trestní zákon a zákon o trestním řízení soudním; trestní zákon byl doplněn a změněn 17. června 1966.

9. prosince

Konaly se volby soudců z lidu; do 118 okresních soudů bylo zvoleno 1032 soudců z povolání a 46 008 soudců z lidu.

1962

9. února

Rudé právo přineslo zprávu o odvolání místopředsedy vlády a do nedávna (do 23. června 1961) ministra vnitra R. Baráka ze všech funkcí a jeho vyloučení z KSČ pro "porušování socialistické zákonnosti". Byl označen jako "zloděj, politický dobrodruh a kariérista, který se chtěl uchopit moci". Při tajném přelíčení před vojenským soudem byl 20. dubna 1964 odsouzen na 15 let do vězení. Tak skončil zákulisní boj ambiciózního Baráka s prezidentem Novotným. "Palácový převrat" se nekonal.

29. března

Národní shromáždění schválilo zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

12. dubna

Plénum ÚV KSČ v souvislosti s prohlubujícími se hospodářskými potížemi v prvních dvou letech 3. pětiletky rozhodlo úkoly v průmyslu, stavebnictví i investicích podstatně snížit a stanovit pro rok 1963 jen roční plán (tím došlo fakticky ke zrušení 3. pětiletky) a začala se připravovat sedmiletka (1964-1970); k tomu však nedošlo.

9. května

Prezident A. Novotný vydal rozhodnutí o amnestii; bylo osvobozeno 2520 osob. Amnestie v roce 1960 se týkala 5601 osob, ve vězení zůstalo 2985 vězňů za tzv. protistátní činnost.

4.-8. prosince

V Praze se konal XII. sjezd KSČ; sjezd orientoval další rozvoj československé ekonomiky na nižší tempo a na intenzifikaci průmyslu. Nepříznivý ekonomický vývoj se však nepodařilo zastavit, až do roku 1964 trval pokles národního důchodu. Novotného vedení odmítlo diskutovat o otázce rehabilitací a trvalo na stanovisku, že není třeba "nic měnit na vině Slánského a některých dalších". Nakonec však ustoupilo tlaku volajícímu po rehabilitaci. Nově sestavená zvláštní rehabilitační komise v čele s D. Kolderem zahájila svou práci.

1963

26.-27. ledna

Konference Československé strany socialistické zvolila opět do čela strany A. Neumana, tajemníkem byl potvrzen B. Kučera.

3.-4. dubna

Pro jednání ÚV KSČ připravil jeho sekretariát obsáhlý materiál O porušování stranických zásad a socialistické zákonnosti v období kultu osobnosti; měl nahradit souhrnnou zprávu Kolderovy komise (často označované jako "komise barnabitské", protože mnoho měsíců zasedala v dosti přísné izolaci v klášteře barnabitek v Praze). Tato zpráva jednoznačně prokázala nevinu pronásledovaných lidí, a naopak snesla důkazy o vině mnoha vysokých komunistických funkcionářů; proto byla částí vedení KSČ označena za "provokaci" a naprosto "v této podobě nepřijatelnou". Přesto došlo (byť jen částečně) i k postihům viníků. Z funkcí byli odvoláni K. Bacílek a B. Köhler.

22.-24. května

V Praze proběhl III. sjezd československých spisovatelů; retrospektivně hodnotil předchozí sjezd a ukázal na jeho negativní i pozitivní stránky.

29.-30. května

Rozšířené zasedání ÚV KSČ přijalo některé názory na rozsáhlejší využití tržního mechanismu a zbožních vztahů; to souviselo s vystoupeními několika ekonomů (zejména O. Šika) k funkci zbožní výroby za socialismu. V červnu t. r. byla ustavena komise pro zdokonalení soustavy plánování a 22. října t. r. došlo ke schválení směru její činnosti. Koncem roku 1963 zahájila práci vládní komise v čele s O. Šikem.

22. srpna

Rudé právo publikovalo (po těžkých diskusích) zprávu tzv. barnabitské komise, která přes Novotného škrty vedla přece jen k plnému odvolání procesů a k soudní rehabilitaci 481 nevinně odsouzených. Tato Kolderova komise sice prorazila zeď kolem rehabilitace, ale zůstávala nedůsledná a ustupovala tlaku "starých kádrů" (zejména A. Novotného).

19. září

Z funkce předsedy vlády byl odvolán konzervativní V. Široký a na jeho místo nastoupil J. Lenárt; z ministerských křesel byli rovněž odvoláni J. Ďuriš, J. Krosnář a F. Kahuda.

10. října

Prezident A. Novotný ratifikoval smlouvu o zákazu jaderných pokusů v ovzduší, kosmickém prostoru a pod vodou, kterou podepsalo Československo 5. srpna t. r. v Moskvě.

27. listopadu

V Moskvě byl podepsán protokol o prodloužení platnosti Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR na dalších 20 let; Národní shromáždění schválilo prodloužení 4. prosince t. r. a prezident republiky provedl ratifikaci o tři dny později.

10. prosince

Prof. J. Navrátil, přednosta brněnské II. chirurgické kliniky, provedl poprvé v Československu operaci poškozené srdeční chlopně a nahradil ji tzv. chlopenní protézou.

1964

31. ledna

Národní shromáždění přijalo zákon o Československém rozhlase a o Československé televizi.

5. března

Národní shromáždění schválilo občanský zákoník.

1. dubna

Zaveden nový systém důchodů a sociálního zabezpečení; důchody přesahující 700 Kčs měsíčně byly progresivně zdaňovány (v roce 1962 činil průměrný důchod 746 Kčs). Nízké důchody se zvýšily, rozdíly mezi sociálním zabezpečením družstevníků a zaměstnanců se poněkud zmenšily.

2. dubna

V Praze byla uzavřena Smlouva o přátelství a vzájemné spolupráci mezi ČSSR a Jemenskou arabskou republikou.

14. června

Proběhly volby do Národního shromáždění; pro kandidáty Národní fronty se vyslovilo 99,99 % voličů. Současně se konaly volby do národních výborů všech stupňů - místních, okresních a krajských - a volby soudců z lidu.

23. června

Na ustavující schůzi Národního shromáždění byl předsedou tohoto orgánu zvolen B. Laštovička.

11. září-24. listopadu

Delegace československých římskokatolických duchovních se účastnila třetího zasedání II. vatikánského koncilu v Římě.

24. září

Po předchozím souhlasu předsednictva ÚV KSČ 12. května t. r. přijal parlament usnesení, podle něhož komunistické instituce schvalovaly jen politické zásady významných zákonů. Konečnou podobu zpracovávala vláda a parlament. Tím došlo k posílení funkce Národního shromáždění.

17. října

Rudé právo zveřejnilo návrh zásad Zdokonaleného řízení národního hospodářství, které však byly jen torzem původních návrhů ekonomických expertů (nedošlo k pronikavému omezení základních kvantitativních ukazatelů, neotevřely se prostory pro "socialistické podnikání" a nedůsledně se řešila otázka "zvýšené účasti pracujících na řízení ekonomiky"); k jejich přijetí došlo na zasedání ÚV KSČ 27.-29. ledna 1965. Cílem, k němuž směřovala ekonomická reforma v Československu, bylo plánované tržní hospodářství.

12. listopadu

Proběhla volba prezidenta ČSSR; do této funkce byl opět zvolen A. Novotný.

3. prosince

V Moskvě byla podepsána dohoda o výstavbě plynovodu ze SSSR do Československa.

1965

1. ledna

Začalo zavádění nové soustavy řízení, která byla postavena na větší hospodářské samostatnosti podniků včetně možnosti podnikání; nové prvky řízení začalo ověřovat 101 průmyslových podniků a 9 podniků stavebních, 3 dopravní podniky, 1 podnik státního obchodu, 42 výrobních družstev a 38 podniků místního hospodářství. Podíl experimentujících průmyslových podniků činil zhruba 19 % z celkové produkce průmyslu.

18. února

Biskup F. Tomášek byl jmenován papežem Pavlem VI. apoštolským administrátorem v Praze. Státem izolovaný a internovaný arcibiskup J. Beran byl povýšen na kardinála a odjel trvale do Říma.

1.-4. července

V Praze se konala III. celostátní spartakiáda za účasti 380 tisíc cvičenců.

18. července

Po 17 letech vzácné jednomyslnosti v Národním shromáždění došlo ke skutečnému hlasování; při projednávání otázky poslanecké imunity byl po živé diskusi návrh zákona přijat většinou 117 hlasů, avšak proti hlasovalo 87 poslanců.

17.-18. listopadu

Na plenární schůzi ÚRO vyvrcholil konflikt ve vedení odborů v otázce úlohy odborových organizací a závodních rad v souvislosti s ekonomickou reformou; spor se vyhrotil mezi předsedou odborů F. Zupkou a předsedy několika odborových svazů s komunistickým vedením. Předseda Zupka rezignoval, neposlušné předsedy postupně oddělení ÚV KSČ odstavilo a do čela odborů byl postaven M. Pastyřík.

1966

15.-17. března

Národní shromáždění přijalo zákon o vysokých školách, který mj. upravoval absolventské tituly; zákon nabyl účinnosti od 1. května t. r.

31. května-4. června

V Praze proběhl XIII. sjezd KSČ, který přes některé v dané fázi povzbuzující teze nenastolil skutečně reformní politiku a nezvolil ÚV KSČ, schopný vyvést společnost z krize politické, duchovní a ekonomické; A. Novotný a jeho stranický "tým" byli ještě natolik silní, že prosadili tezi o "úspěšném vstupu společnosti do nové, vyšší etapy socialismu". Sjezd akceptoval chruščovovské pojetí "všelidového státu", v němž má skončit "srůstání strany a státu", nahrazování státu a společenských organizací orgány a aparátem komunistické strany. Zvláštní pozornost vzbudilo vystoupení O. Šika (až poslední den a po urgencích krajských delegací), v němž na závěr prohlásil: "Do čtyř let bude nutno najít také nové formy politického řízení."

20.-25. září

Na území Československa probíhalo vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy nazvané "Vltava"; účastnily se ho vojenské útvary z ČSSR, SSSR, NDR a Maďarska.

27.-29. září

V Brně se konal IV. sjezd československých historiků.

6.-7. října

Zasedání ÚV KSČ projednávalo návrh 4. pětiletého plánu (1966-1970); A. Novotný důrazně varoval před oslabením centralizovaného řízení společnosti. Zákon o 4. pětiletce schválilo Národní shromáždění 27. října 1966.

26. října

Vláda schválila hlavní zásady zdokonalené hospodářské soustavy, které vstoupily v platnost 1. ledna 1967.

Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.